Představujeme startup Cvakmat, bláznivou fotobudku

Baví-li vás fotografování nebo být fotografován, určitě vás zaujme projekt Jakuba Mišíka. Vlastními silami vytvořil fotobudku, kterou vozí na různé akce, a lidé tak mají možnost vyfotit se s různými rekvizitami. Navíc se můžeme ještě letos od jmenovaného autora dočkat nového projektu, nemajícímu v České republice obdoby.

O čem váš projekt je?

CVAKMAT je naše pojetí klasické fotobudky, díky které se mohou lidé na akcích fotografovat s bláznivými rekvizitami a udělat si tak krásnou či vtipnou památku na danou akci. S CVAKMATem jezdíme po plesech, firemních večírcích, svatebních večírcích a v podstatě po jakýchkoliv akcích, kde se lidé baví. Toto je důležitý fakt – CVAKMAT není pro suchary.

Kdo všechno patřil do Vašeho týmu?

V úplně původním týmu jsem potřeboval člověka, který bude šikovnější, než jsem já a dovede mé vize ohledně designu přesunout z papíru do skutečnosti. S tím mi pomáhal kolega Adam. Dále bylo třeba se starat o facebookové stránky, nákup rekvizit, či třeba komunikaci s lidmi – s tím mi pomáhala má drahocenná polovička Míša. Pak jsem byl v původním týmu ještě já – vymýšlel jsem princip, jak by to mohlo fungovat, zkoušel různé komponenty, jezdil po akcích… Po výhře v Rozjezdech roku jsme začali přemýšlet o celém projektu v trochu širším záběru a potřebovali jsme rozšířit náš tým. A tak jsem oslovil mého nynějšího kolegu Marka, aby s námi na tom máknul po obchodní stránce, a s přibývajícími akcemi jsme rozšířili tým „CVAKMAŤáků“ ještě o pár dalších skvělých lidí.

Jakým způsobem jste na takový nápad přišli?

Tak asi by bylo dobré říct, že jsme nevytvořili raketoplán, nýbrž fotobudku. A fotobudky existují na trhu již dlouhá léta, CVAKMAT je pouze naše pojetí tohoto tématu. Ale původem jsem svatební fotograf a lidé po mně často chtěli dovézt studio přímo na akci. Mě osobně vůbec nebavilo stát celý večer na jednom místě a cvakat lidi, a tak jsem přemýšlel, jak to celé zautomatizovat a posunout o stupínek výše. To mi vnuklo ideu CVAKMATu, kterou pak stačilo „jen“ realizovat.

Co bylo při přípravě projektu nejtěžší?

Nejtěžší bylo asi si tu cestu vyšlapat a celý přístroj postavit. Na začátku jsem neměl vůbec páru, jak taková fotobudka může fungovat. Experimentoval jsem s různými komponenty, nakoupil jsem spoustu věcí, které buď v konečném konceptu nefungovaly, anebo se tam vůbec nehodily. Takže pro mě osobně bylo asi nejtěžší vymyslet, jak dát CVAKMAT do pohybu. A mohu říct, že jsme si to tvrdě vyšlapali od prvního šroubku. Nyní máme verzi 2.0, která se od původního CVAKMATu hodně liší, jak designem, tak pokročilými technologiemi, ale stále je co ladit a vylepšovat. Mám trošku pocit, že je před námi ještě hodně dlouhá cesta k naší stoprocentní spokojenosti. Ale lidi to baví a to je důležité.

Co byste doporučili ostatním, pokud chtějí realizovat svůj nápad?

Doporučil bych na nic nečekat a prostě to udělat. Cesta je dlouhá a trnitá a nikdy to nepůjde tak rychle, jak si to naplánujete na papíře, ale rozhodně se do cíle dostanete rychleji, než když budete stále stát na místě a váhat, jestli to zkusit, nebo ne. Při nejhorším si můžete odnést velmi důležitou zkušenost pro další rozvoj sebe sama.

Na čem pracujete teď?

Krom CVAKMATu jsem se nadchnul do nového projektu, který v Česku nemá obdoby, a do něj teď investuji čas i peníze, protože si myslím, že to bude neuvěřitelná pecka. Nic o tom bohužel zatím říct nechci, snad jen – bude to zábavné a bude to stylové. A objeví se to již tento rok.

Děkujeme za odpovědi a přejeme, ať se vašim projektům daří.