Pouštíte se do nového projektu? Začněte u sebe

Když se řekne pořádek, někteří lidé se mohou pořádně vyděsit. Pořádek však nemusí být jen podle pravítka srovnaná trička ve skříni nebo dokonale vyleštěná kuchyňská linka. Já osobně pořádek vnímám ve smyslu klidu a vyrovnanosti. Z tohoto pohledu je pořádek v hlavě základním předpokladem pro zvládnutí jakéhokoliv úkolu.

Každý projekt začíná jako myšlenka. Na začátku je čistý papír, nadepsaný slovem, jež naši myšlenku vystihuje. Postupně ho zaplňují pojmy, zkratky, značky, text či obrázky a za chvíli už nestačí. Myšlenka stíhá myšlenku a netrvá dlouho, než se z původního papíru stanou tři, ne-li celý stůl dokumentů. Stejně jako se při řízení projektu zaplavuje náš stůl popsanými papíry, zaplavuje se i naše mysl nepotřebnými myšlenkami, které brzdí naše pochody a odvádějí naši pozornost od daného úkolu. Když se člověk do práce zabere, často nevidí žádný problém, ale dříve či později se tenhle domeček z karet nutně sesype. Rozdíl je ovšem v tom, že zaskládaný stůl jednoduše uklidíme. Uklidit si v hlavě je často mnohem větší práce, než by se na první pohled zdálo.

Když se pouštím do práce na novém projektu, pomáhá mi nejen uklidit si pracovní stůl, celou místnost a před sebe si položit čistý list papíru s obyčejnou tužku. Ale také sednout si s šálkem čaje a deset minut relaxovat a dýchat. Utřídím si myšlenky, odsunu vše nepotřebné. Pokud mi přece jen něco vrtá hlavou, vysypu to bokem. Když to nejde, nevadí. Není potřeba jít přes mrtvoly, prostě to zkusím zítra nebo v pondělí. Důležité však je, zastavit se a udělat krok uplně jiným směrem, než vás proud žene. Často se vyrojí hromada nových nápadů, jež mi pomohou projekt nastartovat. Pokud mám již druhým týdnem ve složce „dnes“ tentýž úkol, není chyba v úkolu, ale ve mně. Úkoly je dobré rozdělit na dílčí kroky. Pokud jsem tohle neudělal, mám před sebou jen neurčitý pojem, který s sebou povleču dál a dál. Stejně jako sněhová koule se bude zvětšovat, dokud se nerozlomí.

Jakmile se mi podaří učinit příslušné kroky a projekt se rozjede, zredukuji svoji činnost na minimum. Není potřeba neustále kontrolovat každý detail, přestože je důležité mít věci pod kontrolou. Užívám si každý krok na cestě k projektovému cíli. Dýchám, soustředím se na drobné úkoly a především mám radost z každého pokroku. Jestliže přestanu své úspěchy vnímat nebo se stanu imunní vůči zlepšením a příležitostem, pak se něco děje. Na můj stůl se pravděpodobně nahrnulo příliš mnoho papírů, což značí, že bych měl urychleně zasáhnout. Každý velký zásah je však proti přirozenému chodu věcí a náš ještěří mozek se bude proti velkým změnám vždycky bránit. Z toho důvodu je dobré postupovat tak, abychom se do takové situace nedostali.

Pro začátek je třeba vytrénovat si svoji mysl. Získat disciplínu. Určit si jednoduché návyky jako „každý den uklidit pracoviště“, „po příchodu domů uklidit věci z kapes na správné místo“ a den co den je trénovat. Nedovolte si dělat výjimky, nedovolte si polevovat, neskončete po týdnu. Když to zvládnete měsíc, dva nebo třeba rok, můžete jít o kousek dál. Když udržíte v čistotě prostředí okolo vás, bude mnohem snažší udržet v čistotě i vaši mysl. Jakmile ale jednou povolíte a na roh stolu položíte jen dva papíry, během chvilky budou zase všude kolem vás.

Radim Kučera