Jitka Závodná – se spisovatelkou o psaní a vydávání knih

Jitka Závodná je spisovatelkou a zároveň vydavatelkou svých vlastních románů a povídkových sbírek. Narodila se v roce 1975 a na neznámé pole české literatury se vydala před několika lety, když během jednoho večera neplánovaně vyslechla neobyčejný příběh ženy, který se začal psát před duhou světovou válkou a pokračoval až do nedávné minulosti. Tehdy si řekla, že onen příběh nesmí být zapomenut a rozhodla se ho zpracovat do knižní povídky. To byl však teprve začátek. Kouzlu psaní zcela propadla a od té doby se nepřetržitě věnuje beletrii inspirované skutečnými historickými událostmi. Dnes má na svém kontě již několik knih a jen namátkou můžeme zmínit třeba román Zahrada mého života nebo Svět, co byl mým. Na podzim tohoto roku vyjde její třetí literární dílko pod názvem Lastočka. Jak tvrdý je chleba vydavatele samouka a co všechno můžeme tvůrčím psaní získat, se nám autorka pokusí přiblížit v tomto rozhovoru.

Co vás přivedlo na myšlenku psát beletrii a jak jste hledala témata ke psaní?
Psaním jsem se začala zabývat úplnou náhodou. Bylo to v období, kdy jsem byla na mateřské dovolené s mladší dcerou a konečně měla čas jak na rodinu, tak i sama na sebe. Příběhy, které jsem začala zhmotňovat „na papír“, jsem znala ještě z mládí, kdy se ke mně dostávaly díky vzpomínkám pamětníků. Mým prvním debutem byly dvě povídkové sbírky a teprve poté jsem se osmělila a napsala krátkou novelu o životním příběhu mé pratety, která několikrát během druhé světové války jen o vlásek unikla smrti.

První rukopis byl tedy na stole, a co s ním dál? Jak vlastně probíhá spolupráce mezi autorem a nakladatelem?
Jednotný návod pro vydání autorovy prvotiny nejspíš neexistuje, vždy se nabízí několik možností. Já jsem se nejprve vydala cestou ze všech nejznámějších, což je oslovení konkrétního nakladatelství s nabídkou rukopisu. Velká většina začínajících autorů, kteří nemají žádné zkušenosti, je neúspěšná, což byl i můj případ. Vzpomínám si, že z několika oslovených nakladatelstvími nikdo neodpověděl. To však pro mě nebyl konec, ale začátek.

Jestliže je autor u vydavatele neúspěšný, má ještě i jiné možnosti?
Naštěstí ano. Dnes na knižním trhu existuje mnohem více možností než kdysi. Od spolupráce s vydavatelem, výrobou knihy na vlastní náklady u zakázkového nakladatelství až po vydání knihy vlastním nákladem, což už je dnes i můj případ. Já jsem na vlastní kůži vyzkoušela všechny zmíněné způsoby a je dost možné, že existují i jiné cesty, o kterých ani nevím a nemám je osobně vyzkoušené. Velkou výhodou pro začínající spisovatele je možnost vydat knihu nejen v tištěné papírové podobě, ale i jako e-book anebo audio knihu.

Co byste poradila začínajícím autorům ohledně tvůrčího psaní a vydání knihy vlastním nákladem?
Myslím, že pro každého autora je důležité vědět, co od své knížky očekává. Chce vydat jen několik málo kousků a obdarovat jimi své přátele? Nebo chce autor zacílit na širší čtenářské publikum a časem se třeba psaním knih i živit? Rozhodně bych zpočátku doporučila vyzkoušet si psaní jako takové a definovat si, pro koho je kniha určena. Vydáním několika kusů knih ještě sice nikdo nezbohatl, ale ani neprodělal vlastní kalhoty. Naopak je tento způsob nejlepším zdrojem informací a osobních zkušeností.

Jak je finančně náročné vydání knihy?Dnes už je to naštěstí cenově dostupná záležitost takřka pro každého. Mám-li se zaměřit na samotné vydání knihy na vlastní náklady v několika málo kusech, musíte počítat s částkou několika tisíc korun. Není to sice zákonem stanovená povinnost, ale sebelepší rukopis se bez kvalitní korektury neobejde. Potom musíme k několika tisícům přičíst další za korekturu. Mám-li zde tedy nechat svůj odhad, vydání knihy samonákladem včetně korektury začíná na necelých deseti tisících korun. Skončit pak může i u několika set tisíc v závislosti na knižní vazbě, barevných obrázcích v knize a množství výtisků, které si necháme na zakázku vyrobit.

Jak probíhalo vydání vaší první knihy a těch ostatních?
Po neúspěšném oslovení renomovaného vydavatelství jsem na internetu hledala další možnosti. Našla jsem si jedno malé zakázkové nakladatelství, které mi na klíč vydalo knihu v několika desítkách výtisků. Toto nakladatelství však nemělo smlouvu s žádným knižním distributorem, takže se o mém skromném dílku prakticky nikdo nedozvěděl a k zakoupení knihy sloužil zájemcům pouze web nakladatele. A tak jsem opět zjišťovala, jak jinak knihu představit čtenářům… Dnes, po několika letech zkušeností, knihy vydávám sama a někteří mí čtenáři se nemohou dočkat, až vyjdou z tiskárny.

Málo autorů je schopno uživit se jen psaním knih. Jak se ale dá zvládat při hlavním zaměstnání psaní knížek? Myslím z časového hlediska.
Není to vždy jednoduché, ale myslím si, že to není nemožné. Třebaže většina z nás musí chodit do práce, potom se postarat o domácnost a děti, věřím, že alespoň o víkendu je možné najít si hodinku klidu na psaní. Já sama na sobě jsem zjistila, že jsem dříve strávila poměrně hodně času telefonováním, sledováním televize nebo internetu… Přitom mi stačilo lépe si zorganizovat svůj den a najednou jsem měla svá „psací“ víkendová okénka. Psaní o nedělích se pak pro mě stalo příjemným zvykem a díky tomu mohlo vyjít hned několik knížek.

Jak dlouho vám trvá napsání knihy?
V mém případě je to jen a jen o čase. Témat mám několik hned dopředu připravených, ale času v poslední době není nazbyt. Sama za sebe mohu říct, že jednou za dva roky mám hotový rukopis k nové knize, ale znám i autory, kteří vydají novou knížku každý rok. Nejspíš vždy záleží i na tématu a náročnosti přípravy podkladů. Jedná-li se o knižní příběh, jenž se skutečně stal, musím nejdříve připravit fakta, na nichž je příběh vystavěn.

Vyšla vám nové kniha. Na co se mohou čtenáři těšit?
Nová kniha se jmenuje Lastočka a vypráví příběh paní Ludmily sepsaný na základě skutečných událostí. Opět jsem se k němu dostala úplnou náhodou, když mi jeden z mých kamarádů vyprávěl o svém dědečkovi a o mamince, která se ještě před válkou narodila v SSSR. Od začátku listopadu je kniha k zakoupení na mých webových stránkách.

Máte v hlavě už nápad na novou knihu, nebo teď budete chvíli od psaní odpočívat?
Přiznám se, že malou chvíli bych si chtěla odpočinout. Ale jak se znám, nebude to trvat dlouho. Námětů ke psaní mám hned několik a jedním z nich je i filmový scénář. Je to pro mě úplně nové téma a sama jsem zvědavá, jestli ho vůbec dokážu správně uchopit.

Pro více informací nebo nákup knih se nezapomeňte podívat na Jitčin web.

Foto: archiv Jitky Závodné