Aplikace jídlov spojuje boj s plýtváním a chytrý nákup nejen večeře

Kombinovat byznys s ušlechtilým cílem nebývá vždy jednoduché. Povedlo se to týmu okolo Michala Barana. V jejich aplikaci jídlov si každý den můžete zakoupit balíček neproadaného jídla z vašeho okolí, které by jinak skončilo v koši. Jak se jim to povedlo?

O čem váš projekt je?
Je to velmi prosté a jednoduché – o jídle. Každý denně nakupujeme potraviny v obchodě nebo jdeme do restaurace, ale málokdo se zamyslí nad tím, co se děje s jídlem, které se v daný den neprodá. Bohužel, v mnoha případech končí v koši, i když je jeho kvalita zachována. My jsme přišli s nápadem, jak takovému jídlu najít zákazníka. Vytvořili jsme mobilní aplikaci jídlov, která umožňuje obchodům, restauracím, bistrům, kavárnám a dalším nabídnout přebytečné jídlo formou potravinových balíčků. Ty jsou neznámého obsahu, ale dle charakteru podniku lze odhadnout, co zákazník může očekávat. V restauraci se většinou jedná o nějaké polední meníčko, v pekárně o mix pečiva a v kavárně většinou o nějaký dortík, zákusek nebo klidně i kávu. Skladbu balíčku si určí sám obchodník, tak jako i jeho cenu a počet, který bude nabízen k prodeji. Protože se jedná o “přebytečné jídlo”, tak je balíček vždy podstatně levnější, klidně i o polovinu. Jedná se tedy o oboustrannou výhru kdy obchodník sníží potravinový odpad a zároveň vydělá nějakou korunu, zákazník ušetří peníze a nakoupí kvalitní jídlo. Co je hlavní ale, tak se sníží množství jídla, které by skončilo v koši namísto u strávníka.

Kdo všechno patřil do vašeho týmu?
Jádro týmu tvoří tři dlouhodobí kamarádi, kteří se znají již od útlého věku a pracovali spolu již na řadě projektů. Naší největší zbraní je způsob, jakým se doplňujeme. Každý máme talent na něco jiného a trošku odlišné dovednosti, ale při skládání základní mozaiky celého projektu to do sebe skvěle zapadá. Navíc nejsme “byznysem” nepolíbení, každý máme roky zkušeností v různých oblastech od IT, přes marketing až po projektový management. Navíc máme kolem sebe tým talentovaných lidí, který se skládá jak z mladých a kreativních studentů, kteří tvoří nápadité texty a grafiku, tak ze zkušených matadorů v oblastí financí nebo leadershipu. Co je ale nejdůležitější je ta energie, která mezi námi panuje, kdy jeden dokáže motivovat druhého a to nejen v práci, ale i v osobním životě. Na druhou stranu, když něco nefunguje a točíme se v kruhu, tak si dokážeme říct dost, jít na pivo a vypnout hlavy.

Jakým způsobem jste na takový nápad přišli?
Byl to takový přirozený sled událostí. Jeden ze zakladatelů na sobě začal pozorovat, že mnohdy musí vyhodí do koše jídlo, protože na něj prostě zapomněl a ono se mezitím zkazilo. Každý z nás ten problém velmi dobře zná. Poté si začal všímat výloh pekáren, kaváren a obchodů těsně před zavírací dobou. Ty byly mnohdy plné pečiva, sandwichů a dalšího jídla, které už logicky nemohlo být dále prodáváno. Některé prodavačky v malých pekárnách nám dokonce sdělily, že denně mají odpisy přesahující tisíc korun. Tak jsme se začali o danou problematiku zajímat trošku více a zjistili jsme, že plýtvání jídlem je nedílnou součástí gastronomického průmyslu. Uvědomili jsme si, že při plýtvání jídlem dochází také k plýtvání vodou, energií, půdou, ropou, časem a především lidskou prací. Společnost celkově začíná vnímat sociální, ekonomické a především environmentální problémy stále více. Důkazem toho je i aktivita OSN, která vytvořila 17 cílů udržitelného rozvoje, jejichž úkolem je zajistit lepší, a především udržitelnou budoucnost pro všechny bez rozdílů. Řešení problému plýtvání jídlem je obsaženo v jednou ze 17 cílú a my jsme si řekli, jestli s tím nemůžeme udělat něco sami. Inspirovali jsme se na severu Evropy v Dánsku, kde jsou lidé obecně daleko více “zelení” a nějaká řešení tam už existovala.

Co bylo při přípravě projektu nejtěžší?
Velmi náročné bylo překonávat sebe samotného každý den v kontextu toho, kolik práce jsme schopni udělat. Měli jsme velmi dobře připravený plán a dlouhý seznam úkolů a záchytných bodů a bylo jen na nás, jak rychle budou splněny. Všechny cíle byly tak nějak vzdálené v budoucnosti a bylo těžké si je přesně vyobrazit a představit. Když na něčem usilovně několik měsíců pracujete a nemáte v ruce žádný hmatatelný výsledek, tak je to náročné na psychiku a udržení motivace. Naštěstí jsme se vždy uměli vyhecovat, opustit naši komfortní zónu a prostě a jednoduše makat. Bez toho bychom teď neměli o čem psát. 🙂

Co byste doporučili ostatním, pokud chtějí realizovat svůj nápad?

Tady bych to rozdělil do 2 kategorií: externě a interně.

Externě – Sledujte dění kolem sebe – chování lidí, návyky, trendy, vývoj průmyslu, Evropskou Unii a její regulace, zákony, demografická data, ekologii a hospodářství atd. Všechno může mít vliv na budoucnost projektu nebo jej může svést na trochu jinou cestu.

Interně – Mějte kolem sebe a v týmu ty správné lidi. Správné neznamená pouze schopné, ale především takové, s kterými si sedíte a jste ochotni pro sebe udělat něco navíc a vzájemně si pomoct. V týmu musí být dobrá energie a atmosféra, aby se lidé necítili, že chodit do práce typu “9 to 5”, ale aby se tam těšili a cítili se dobře. Hlavní výhodou je zvýšený produktivita a vytváření pevnějších vztahů s ostatními členy.

Na čem pracujete teď?
Naší hlavní aktivitou je momentálně růst. Růst to dalších měst a získávání nových partnerských podniků. Nyní mohou lidé využít aplikaci jídlov ve Zlíně, v Praze a Uherském Hradišti. V nejbližší době plánujeme spuštění v Olomouci, Ostravě a Hradci Králové. Protože představujeme novou službu, kterou nikdo ještě nezná a lidé u nás jsou mnohdy velmi skeptičtí k inovacím, tak je tento proces poměrně zdlouhavý. Blíží se teplejší měsíce a s nimi přicházejí gastro festivaly. Na některých budeme jídlov prezentovat a představovat celou službu veřejnosti. Když říkáme celou službu, tak nemáme jen na mysli prodej balíčků, ale máme za cíl lidi více informovat o problematice plýtvání jídlem a jeho následcích. Dále se také zaměřujeme na zdokonalování samotné aplikace, aby byla přívětivá a hlavně jednoduchá pro všechny uživatele, dokonce i ty anglicky mluvící.

Děkujeme za rozhovor a přejeme, ať se projekt daří dále rozvíjet.