Popište čtenářům vaši společnost.
Adam propojuje zákazníky s ověřenými malíři pokojů. Službu lze objednat skrze pár kliknutí na našem webu, kde se po zadání několika málo údajů zákazník dozví i odhadovanou cenu výmalby. Díky velké síti spolupracujících malířů Adam umí pomoci s výmalbou i na druhý den. Malíři si cení velké úspory času, protože za ně řešíme veškerou administrativu i obstarání nových zakázek. Díky tomu se mohou věnovat tomu, co jim jde nejlépe a co jim vydělává peníze – malování.

Proč jste projekt pojmenovali právě Adam?
Jméno Adam jsme vybrali pro jeho jednoduchost, snadnou zapamatovatelnost a mezinárodní použitelnost.

Od kterého roku fungujete?
Službu Adam jsme založili v létě 2020. Ostrému startu předcházel testovací provoz a vyladění produktu. Plnohodnotný start přišel na počátku roku 2022. Díky přípravě se nám nyní snáze expanduje. Během několika měsíců jsme se rozrostli na Slovensko, do Polska a Maďarska. Spoustu dalších zemí chystáme.

Proč jste se rozhodli založit společnost sdružující malíře?
Řemeslné práce se u nás netěší nejlepší pověsti. Dlouhé čekací lhůty, nepřehledné ceníky a zdlouhavé vyhledávání ověřeného řemeslníka určitě není to, jak si všichni představujeme dobře fungující službu. A to bychom chtěli změnit. Jako první řemeslo jsme vybrali malíře, ale do budoucna počítáme s tím, že přes platformu budete moci jednoduše objednat jakéhokoliv ověřeného řemeslníka na pár kliknutí.

Co nového plánujete?
Aktuálně je Adam aktivní v 6 zemích – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Velká Británie a Irsko. Každý týden evidujeme rekordní počty poptávek, které se snažíme co nejlépe obsloužit. Věříme, že jsme našli úspěšný model fungování byznysu, který chceme dále škálovat. Nezastavíme se tedy jen u těchto zemí a již nyní se díváme, kam bychom dále mohli s naším produktem expandovat. Během příštího roku bychom zároveň chtěli otestovat přidání druhého řemesla na platformu, a rozšířit tak naše služby i tímto směrem.

Fungujete po celé republice, malíře tedy zaměstnáváte, nebo s vámi spolupracují na živnost?
Adam provozuje platformu, která propojuje poptávku s nabídkou – tedy zájemce o výmalbu a malíře či malířskou firmu. Jedná se tedy o samostatné subjekty a mezi zhotovitelem a platformou neexistuje pracovněprávní vztah. Platforma pak koncovým zákazníkům i malířům usnadňuje celý proces a výrazně šetří čas. Zákazníci nemusí trávit hodiny na telefonu a obvolávat malíře ohledně jejich dostupnosti a ceny. Malíři na druhé straně nemusí složitě shánět nové zákazníky, případně jim Adam vyplňuje mezery v jejich kalendáři. Každý platformu využívá dle svého. Z toho plyne i to, že malíři přijímají jen zakázky, které chtějí, tzn. Adam jim nijak neurčuje kolik a které výmalby provedou a které nikoliv.

Pokud má někdo zájem o vaše služby, jak to probíhá? Vy mu vyberete malíře, nebo dostane na výběr?
Zákazník přes naše webové stránky zadá poptávku vyplněním krátkého formuláře, kde kromě osobních údajů důležitých pro výmalbu vyplňuje také preferované datum výmalby, plochu k malování či případné opravy, které budou potřeba udělat. Po vyplnění formuláře zákazník ihned vidí odhadovanou cenu. Na základě těchto údajů se člen našeho týmu spojí se zákazníkem, doladí s ním veškeré detaily a vybere z naší databáze malíře, který je na danou zakázku nejvhodnější – ať už z hlediska časové dostupnosti na dané datum, z hlediska lokality či zkušeností s daným typem prací. Kvalita práce partnerských malířů je naší prioritou, a proto pečlivě monitorujeme hodnocení každého partnerského malíře a spolupracujeme jen s těmi nejlepšími v daném regionu. Pokud si však zákazník přeje propojit s konkrétním malířem či malířskou firmou, i to umíme bez problému zajistit.

Foto: archiv Adam

Tomáš Poláček z Babic u Říčan založil své podnikání na kostkách pro ovládání inteligentního domu. Dokonce s ním v loňských T-Mobile Rozjezdech získal 1. místo ve Středočeském kraji a navíc obdržel i celostátní cenu za technologické řešení. A to oprávněně. Jeho kostka je zhotovena z lakovaného dřeva a má ji průmyslově chráněnou jako mnohostěn, tudíž může mít různé velikosti a tvary.

Takže kdo se nekamarádí se složitým ovládáním, které je typické pro ostatní řešení automatizovaného domova, pro něj je kostka značka ideál. Jak říká sám Tomáš, “tím, že nemá displej, nikdy nepřekvapí nečekaným hlášením nebo požadavkem na aktualizaci – můžete se na ni spolehnout.” Kostky tak mohou výrazně pomoci seniorům, lidem se zhoršenou jemnou motorikou nebo díky gravírování Braillova písma i lidem se zrakovým postižením.

Na otázku, jak tedy funguje ovládání hladké kostky bez konektorů, jsme dostali tuto detailní odpověď: “Klasická kostka o šesti stranách se hodí např. jako budík, který nastavíte velmi rychle tím, že kostku otočíte požadovaným nápisem (např. 6:30 hod.) nahoru. Tímto úkonem, který vám sotva zabere dvě sekundy, nastavíte kromě budíku, osvětlení a rolety i vytápění teplé vody nebo podlahové vytápění v koupelně (to se spustí např. 30 minut před uvedeným časem buzení). Další kostku můžete mít v obývacím pokoji pro řízení multimédií – otočením strany s nápisem „Domácí kino“ nahoru se automaticky zatáhnou rolety, zapne projektor, mediální přehrávač a audio zesilovač, přepnou se příslušné HDMI vstupy a spustí předvolený film v seznamu. Přepnutí na TV, nebo vypnutí celého systému je otázkou otočení kostky na stranu TV, nebo OFF.”

Dřevěné kostky lze integrovat do jakéhokoliv systému chytré domácnosti. Tomáš Poláček k nim nabízí i vlastní striktně decentralizovaný systém automatizace, jehož výhodou je odolnost vůči poruchám a možnost rozšíření o další funkce podle libosti. V systému tedy chybí úzké hrdlo v podobě ústředny, která má u jiných systémů limitovanou kapacitu/rychlost odezvy, příp. při její poruše hrozí výpadek všech systémů, které řídí. K samotné kostce je potřebný přijímač a softwarová integrace do systémů domácnosti. To je individuálně řešeno nabídkami integračních partnerů. Takže Tomáš Poláček se soustředí hlavně na design upravený dle přání zákazníka, jako je typ dřeva, velikost, tvar či popisy stran.

Výše zmíněná soutěž přinesla kromě medializace i spolupráci s mnoha obchodními partnery. Vítězná finanční odměna pak dle vlastních slov “napomohla nákupu vybavení pro optimalizaci výroby, navýšení výrobní kapacity a zlepšení kvality. Konkrétně tak používám CO2 laser pro gravírování, 3D tiskárnu, různé řezací, vrtací a brousící stroje“.

Webové stránky tohoto podnikatele nehledejte, distribuci a prodej má založen úmyslně na principu B2B. A úspěšně, export do zahraničí na sebe nenechá dlouho čekat. Kromě něj je v plánu řešení pro kancelářské budovy (ovladače v podobě loga firmy pro řízení zasedacích místností) a školy (výukový set, který umožní studentům porozumět, jak funguje internet věcí, a realizovat své nápady a vylepšení). Kdo si chce kostku vyzkoušet, má tu možnost v Magenta Experience Center v OC Arkády Pankrác v Praze.

Foto: archiv Tomáše Poláčka

Představte prosím čtenářům svou aplikaci.
Edudadoo dává dětem a rodičům možnost využít mobilní technologie ke smysluplné společné hře a rozvoji dětských schopností. Děti si procvičí hlavně slovní zásobu, paměť a motoriku. To všechno v pohádkovém ručně kresleném světě plném barevných ušatých tvorečků, kterým říkám eďouši.
Velkou výhodou je možnost přidávat do appky vlastní fotky a nahrávat k nim zvuky, se kterými si pak můžou děti hrát ve všech aktivitách, které Edudadoo nabízí. Můžou si tak třeba vybarvit fotku svého psa Punti, hrát pexeso s mluvícími fotkami členů vlastní rodiny, nebo ukazovat zvířátka z výletu podle jejich zvuků.
A aby se dětem obrazovka snáz odkládala, můžou jim rodiče vytisknout materiály, s nimiž budou děti pokračovat ve hře s eďouchy třeba u papíru a pastelek. Co třeba si o nich přečíst příběh, vytisknout je, vybarvit, vystřihnout a nakonec si s nimi zahrát divadlo?

Jak vás napadlo takovou aplikaci vytvořit?
Mému synovi Štěpánovi se dlouho nechtělo mluvit. Hledali jsme se ženou, jak bychom mu pomohli. Večer jsme četli pohádky, šli jsme za logopedkou, hráli si, ale nic nefungovalo. Zkoušeli jsme i různé dětské edukační aplikace, ale moc se nám nelíbily. A tak, protože jsem programátor, začal jsem po večerech kutit přesně takovou, kterou jsem nenašel. Měla mluvit česky, dávat smysl a být pěkná. Hlavně jsem do ní ale chtěl přidávat vlastní obrázky a zvuky. Třeba fotku babičky, jak říká „Ahoj Štěpo“. A když už si dám práci s přidáváním vlastních věcí, tak jsem chtěl, aby to appka dokázala opravdu využít a ne jen ukazovat jednoduché kartičky.
Nejdřív jsem Edudadoo dělal pro vlastní zábavu a pro Štěpu, ale postupně se z toho vyklubala appka, se kterou jsem se rozhodl vyrazit do světa.

Jste autorem všech obrázků v aplikaci? Kde berete nápady?
Ano, jsem autorem všech kreslených obrázků v Edudadoo. Eďouši, postavičky provázející děti appkou, přišli na svět tak trochu náhodou. Dlouho jsem vymýšlel, jak v menu propojit libovolnou hru s libovolným albem. Nakonec jsem si nakreslil smajlíka, jak v jedné ruce drží hru a v druhé album. Z něj se po hromadě dalších náčrtů vyklubal první praeďouch a brzo byla barevných vlasatých zvědavců plná appka. Zalíbilo se mi, že jsou takoví netradiční, a tak se snažím ve stejném duchu držet i zbytek prostředí, aby bylo pro děti zajímavé a pohádkové. Takže si často dlouho čmárám a ono na mě nakonec něco vykoukne.
Kromě kresleného uživatelského rozhraní appky a kreslených alb je zde i několik fotografií, třeba exotická zvířata jsou z fotobanky.

Čím je vaše aplikace odlišná od jiných na podobné bázi?
Edudadoo se snaží maximálně propojit svět appky s reálným světem dítěte. Od ručně kreslené grafiky, přes přidávání oblíbených věcí po rostoucí databázi aktivit usnadňujících odložení tabletu. Appka má sloužit jako zpestření společných aktivit dítěte s rodičem, ne jako náhrada rodiče.
Navíc mám dobrou zpětnou vazbu od rodičů, kteří také řeší problémy s mluvením. Například jedna maminka mi psala, že se jí díky Edudadoo podařilo rozmluvit syna s poruchou autistického spektra. Na rozdíl od klasičtějších metod ho Edudadoo prostě bavilo.

Není vhodné, aby malé děti byly dlouho vystaveny obrazovkám, proč jim tedy má zrovna tato aplikace pomoci než reálný svět?
Reálný svět je samozřejmě základ. Nevhodné je zejména pasivní samostatné koukání na náhodná videa plná reklam. Pokud je obrazovka použitá k aktivní společné hře, která navíc do svého prostředí reálný svět zapojuje, je situace výrazně lepší. Obrazovky děti velmi lákají, ale než z nich dělat zakázané ovoce, je lepší s nimi děti smysluplně seznámit a určit k nim pravidla. S budováním pravidel v Edudadoo pomáhá i vestavěný budík, který po uplynutí stanoveného času nabídne možnost pokračovat ve hře s eďouchy v reálném světě.

Jak jste došel ke zvláštnímu názvu?
Začátek je ze slova „edukační“. Druhá část je ze slova „dadů“, jak mi tou dobou říkal Štěpa. Akotát „ů“ se změnilo na anglické „oo“ podle „Scooby-Doo“. Původně jsem chtěl postavičky pojmenovat „edíci“, ale Štěpa jim začal říkat „eďouši“, tak už jim to zůstalo. První doma ušitý eďouch je dodnes jeho nejoblíbenější plyšák.

Foto: Adam Vlček

Popište našim čtenářům svůj projekt.
V Poopeek.com se od roku 2019 zabýváme digitalizací kultury. Ve spolupráci s komunitou lidí z hudební scény se snažíme identifikovat problémy při organizaci kulturních akcí a vyřešit je pomocí moderních technologií. Vyvinuli jsme webovou aplikaci, která propojuje umělce a pořadatele a přitom zjednodušuje vyjednání podmínek vystoupení a odbourává zbytečnou administrativu.
Hlavní motivací je pro nás přinést transparentnost jednání, odbourat komunikační šum, vymazat z života pořadatelů hodiny strávené nad smlouvami a papírováním. Myslíme si, že kreativní lidé v kultuře by měli uplatňovat svůj největší potenciál, což je právě ona kreativita, nikoliv se zahrabávat v administrativě a byrokracii s tím spojené.

Jak Vaše aplikace funguje?
Tuto otázku slýcháváme často, proto jsme pro tyto případy připravili shrnující minutový spot.
Youtube: https://www.youtube.com/watch?v=jVRQxksWD9s

Věnujete se hudební oblasti. Jak si vedete vzhledem ke konkurenci?
Na českém trhu jsme zatím nezaznamenali konkurenci, která by přišla s podobným řešením. Dalo by se říci, že takovou konkurencí pro nás může být produkční agentura, ovšem máme mezi zákazníky právě i agentury, které v nás vidí potenciál na úsporu času a eliminaci těch nejotravnějších činností, jímž se musí věnovat.
V zahraničí již jsou aplikace, které tento druh činnosti provozují, nicméně dali jsme si dost záležet na tom, abychom byli jiní. Náš přístup jak k samotnému procesu obchodování, tak k financování je zcela odlišný a my věříme, že férovější a jasnější. Na rozdíl od konkurence je využívání naší aplikace zdarma.

Jak zpětně hodnotíte svou účast v T-Mobile Rozjezdech?
Umístili jsme se v soutěži na druhém místě v Pardubickém kraji, což nás velmi motivovalo. Opravdu nás překvapilo, že jsme byli komisí ohodnoceni tak dobře, a to jako jediný soutěžící s produktem čistě virtuálním. Dalo nám to jasné znamení, že i přes všechny komplikace, kterým čelíme, to má smysl a lidé naši práci nakonec opravdu ocení.

Jak jste vymysleli název projekt? Proč zrovna Poopeek?
Legrační příhoda spojená s dlouhými brainstormingy, několika lahvemi našeho oblíbeného alkoholu a samozřejmě nadšení pro nalezení něčeho, co je hypertextově unikátní, zároveň však známé a snadno zapamatovatelné. Při hledání toho správného názvu vzduchem létaly nejrůznější kombinace slov, které byly s hudebním trhem a online prostorem nějak spojené, nicméně nakonec jsme se rozhodli, že nechceme být kopií jiných projektů. Stejně jako přístupem i názvem si chceme držet jedinečnost.

Jak vaši činnost zasáhla pandemie?
Celá nepříjemnost s virem Covid19 zasáhla snad každého, kdo v kultuře podniká. Samozřejmě zablokovala i naši činnost, která je na kultuře úzce závislá. Příjmy a obchodní aktivity firmy tak klesly prakticky na nulu. Naštěstí to naši činnost v oblasti vývoje díky dobrému zázemí příliš neovlivnilo.

Přinesla vám krize spojená s pandemií nějaké nové poznatky?
Pandemie nám nastavila zrcadlo a donutila nás se zamyslet nad celým konceptem. Statistiky nám ukázaly, že je nutné přehodnotit model tak, abychom mohli pomoci těm, kteří to potřebují nejvíce. Běžné používání aplikace je tedy nově pro všechny zdarma.
Možná jsme s Poopeekem vyšli na trh příliš brzy. Právě až pandemie ukázala, jak moc digitalizace lidem usnadňuje život, a právě díky ní se náš produkt nyní stává příležitostí pro mnohé pořadatele přesunout přebytečnou administrativu bokem a věnovat se kreativní práci, za niž jsou placeni.

Foto: Hana Loskot

Jak jste přišel k nápadu na vytvoření aplikace věnující se naučení matematiky?
Chtěl jsem zkusit vytvořit větší aplikaci, na které bych se zdokonalil ve vývoji aplikací a všem dalším, co s tím souvisí. Když jsem se o tom bavil s mamkou, přišla s nápadem na aplikaci na interaktivní doučování matematiky. Vzhledem k tomu, že jsem v minulosti dost doučoval, nápad se mi zalíbil a od té doby jej rozvíjím v podobě Mathmana.

Představte stručně čtenářům aplikaci a proč by si ji měli stáhnout.
Mathman je aplikace na interaktivní doučení matematiky. Narozdíl od výukových videí a učebnic, kde studenti pouze pasivně přijímají informace, jsou v Mathmanovi uživatelé už při učení nuceni průběžně odpovídat na otázky a řešit problémy. Díky tomu si žáci učivo lépe zažijí a při učení neztrácí pozornost. Také matematické testy jsou v aplikaci pojaty trochu jinak, než je běžné. Na místo strohého počítání příkladů tak studenti bojují s různými matematickými monstry.

Bylo jednoduché sehnat vývojáře pro vytvoření aplikace?
Na Mathmana jsem naštěstí vývojáře hledat nemusel, neboť si na něm vše dělám sám. Každopádně je pravda, že v dnešní době je sehnaní kvalitního vývojáře nejen náročné, ale také velmi nákladné.

Kolik vás na obsahu aplikace pracuje?
Na aplikaci pracuji primárně sám. Vzhledem k tom, že ale nyní již pracuji na full time jako vývojář pro jednu firmu, rozhodl jsem se, že si najdu na tvorbu obsahu pomoc. Nyní tak na obsahu spolupracuji s jednou paní učitelkou.

Vaše aplikace je ke stažení zdarma. Má nějaké placené verze? Nebo jakým způsobem získáváte peníze na provoz?
Ano, aplikace je typu freemium. Uživatelé tak mají možnost zakoupit prémiovou verzi, která skryje reklamy a odemkne prémiový obsah.

Proč jste se zapojil do T-Mobile Rozjezdů?
Chtěl jsem jít tak říkajíc s kůží na trh a získat zkušenosti a nějakou zpětnou vazbu na projekt.

Co máte v plánu tento rok?
V plánu je především tvorba nových kurzů a vývoj verze pro iOS.

Foto: archiv Mathman

Jak jste přišla k nápadu na založení Tvořstoru?
Ze zdravotních důvodů se mě osobně současná pandemická situace velice dotkla. Pro autoimunitní onemocnění, při vyčkávání operace, jsem strávila hodně času v karanténě, a to mě mrzelo vzhledem k tomu, co mí skvělí kolegové ze studií na pedagogické fakultě MUNI vytvářeli – hlídávali v té době děti lékařů. Mě moc mrzelo, že se sama nemohu zapojit a být nápomocná.
V létě 2020 jsem narazila na neziskovou organizaci Bátor Tábor, která vytváří zážitkové a seberozvojové programy pro onkologicky a jinak nemocné děti. Při současné pandemické situaci se rozhodla pro děti uskutečnit tzv. „virtuální tábory“. Během naší půlroční spolupráce jsem na dvou z nich jako dobrovolnice participovala. Při jednom jsem se stala dokonce vedoucí celé skupinky dětí ve věku od 7 do 13 let. Prostředí těchto táborů mě naučilo přemýšlet o virtuálním světě jinak – z pohledu edukace, seberozvoje.Viděla jsem v tom najednou velkou příležitost. Práce s těmito dětmi mi potvrdila, jak moc důležité je pro nás, všechny, nejen děti, tvořit, kreativně se vyjadřovat a rozvíjet se právě v situacích jako je tato. Děti samotné mě inspirovaly k nápadu vytvořit prostředí, v němž se díky interaktivitě, sdílení a tvorbě budou moct učit a posouvat. A díky Žanetě Zieglerové, majitelce ateliéru Artesvět, a zázemí, podpoře a opoře, které projektu poskytla, mohl TVOŘSTOR vzniknout.

Co všechno váš projekt nabízí?
Je to pro mě výzva, shrnout v jedné odpovědi všechny myšlenky, které za Tvořstorem stojí. Pokusím se o to, jak nejlépe dovedu.
Tvořstor je prostor pro každého. Každý ho vnímá trošičku jinak a to je za mě žádoucí. Každý jeho účastník, ať už dítě v kroužku či lektor sestavující jeho program, má přímý vliv na to, co se v našich lekcích děje, kam se ubírají a jak vypadají hranice našeho společného bezpečného prostoru. Právě bezpečný prostor je definicí mého Tvořstoru.
Je to prostor, ve kterém si nastavujeme hranice sami, ve kterém společně s dětmi tvoříme jeho pravidla – a to pro každý kroužek zvlášť tak, aby sedly jeho „Tvorům“. Krom pravidel je dalším důležitým aspektem kroužková nástěnka, přes tu se děti připojují nejen do programu ZOOM a místnosti, ve které online pracujeme, ale mají ji k dispozici celý týden ke sdílení vlastní tvorby či zážitků. V rámci nástěnky taktéž dostávají týdenní výzvy, které například v kroužku barevná angličtina vypadají tak, že mají za úkol naučit se jedno nové slovíčko od každého člena domácnosti. Je jen na dětech, jestli se do výzev zapojí. Je to jejich volba, jejich odpovědnost. Tvořstor tedy vytváří prostor pro děti tak, aby byly ony samy odpovědné za svá rozhodnutí, dává jim prostor je učinit a učí je je reflektovat a sdílet jak s ostatními dětmi, tak s lektory. Jeden další velice důležitý aspekt nástěnky je to, že je vede učit se sdílet na námi vykonstruované pomyslné sociální síti, kterou představuje. Inspiruje je, jak lze dávat třeba zpětnou vazbu pomocí komentářů, a přidávání jejich příspěvku či sledování příspěvků nových je učí pracovat s vlastní pozorností. Naši generaci nikdo na intenzitu a vliv sociálních sítí v našich životech připravit nemohl, my můžeme a vnímáme to jako velký benefit samotných kroužků.
Vztah dítě – lektor je přátelský, zakládá se na otevřenosti a upřímnosti. Pokud se lektor v daný den necítí nejlépe, je žádoucí to dětem říct, a ukázat tak na svém příkladu, že je v pořádku mít i záporné emoce a pracovat s nimi. Jít příkladem dětem v mapování, práci a zvládání vlastních emocí.
Kroužky jsou navrhnuty tak, že v každém z nich je prostor pro dva lektory a osm dětí. Zajišťuje to možnost individuálního přístupu k dětem samotným. Lektoři prošli školením krizových situací a zážitkového onlinu, programy pro děti do jednotlivých kroužků připravují oni.
Jednotlivé lekce trvají dvě hodiny, děti mají pauzu, pokud ji potřebují, často nás ale program pohltí natolik, že se dostaneme do „flow“ (tj. stav naprosto soustředěné motivace) a pauza nám vůbec nechybí. Při otevření místnosti v Zoomu nám hraje tvořstorácká píseň. Poté se s dětmi pozdravíme a věnujeme pozornost tomu, jak se máme, a jak se nám podařila výzva. Následují nějaké hry a technologické vyžití – například společná virtuální návštěva galerie, kde se spolu s dětmi zakreslujeme díky funkci „annotate“ (= anotování, dokreslení) mezi vystavené sochy nebo obrazy. Po skončení technologické části dostanou děti zadání pro samostatnou práci doma – offline. Tato práce většinou reflektuje naši společnou aktivitu z průběhu hodiny. Na závěr hodiny si výtvory sdílíme a každý z nás má možnost je interpretovat ostatním – děti se tak učí prezentovat svou práci. Dostanou prostor pro zpětnou vazbu – takže se ji učí nejen dávat, ale přijímat. To je další velice důležitý aspekt našeho Tvořstoru. Každá lekce končí výzvou pro další týden. K tvoření offline prací dostane každé dítě v rámci kroužku už na začátku krabici, v níž jsou všechny potřebné pomůcky včetně kroužkové figurky, ke které dostane po absolvování kroužku atribut na hraní, či binga/palety dobrých skutků, jež spolu v průběhu pololetí vytváříme.
Největším přínosem celého projektu jsou ovšem lektoři: Marie Kuželová, Lucie Hájková a Natálie Karásková. Jde vlastně o studenty pedagogiky na KVV Ped Muni (holky z výtvarky). Díky nim projekt vypadá tak, jak vypadá. Díky Marii máme anglické omalovánky na naučení slovíček pro děti v Barevné angličtině. Natálie vytváří program kroužku Prokreslito. Pro děti z kroužku vytváří krásné prezentace, na kterých se interaktivně učí například to, jaký je rozdíl mezi malbou a kresbou. A díky reflexím a zkušenostem Lucie jsme připraveni na krizové situace a máme skvělý program s artefiletickými prvky ve Vybarvi se. A mé největší díky patří Žanetě Zieglerové za prostor tvořit Tvořstor.

Čekaly na vás na cestě k podnikání nějaké překážky a komplikace?
Celý náš projekt je velká výzva, obří příležitost. Potkali jsme se s mnoha situacemi, které pro nás představovaly výzvu, ale celý Tvořstor stojí na myšlence „dělat z problému příležitost“, a proto se snažíme překážky a komplikace nevnímat jako problém. Ale spíše díky nim volit vhodnou cestu. Něco si uvědomit. Někam se posunout.

Dočetla jsem se, že studujete na univerzitě. Zajímá mě, jaké je to začít podnikat při studiu.
Díky Žanetce a tomu, že se projekt spustil už pod zaběhlým Ateliérem Artesvět, jsme si s Žanetkou práci rozdělily tak, že aspekty „podnikání“ v rámci projektu řeší spíše ona. Já mám ale ve své univerzitě velkou oporu. Studuji na KVV Ped MUNI obor Výtvarná výchova a vizuální tvorba se zaměřením na vzdělávání. A jak kolegové ze studií, tak učitelé nás v naší činnosti aktivně podporují. Díky aktivitám katedry samotné jsme měli letos v dubnu možnost inspirovat našimi virtuálními hrami ostatní učitele při našich vstupech v rámci letošního Art weeku.

Jak dlouho už fungujete a co nového chystáte?
Projekt je na začátku. Spustili jsme první kroužky, do kterých je stále možnost přihlašovat své děti na našich stránkách (www.artesvet.cz/tvorstor), a máme za sebou první čtvrt rok od rozhodnutí Tvořstor vytvořit. Máme spoustu nápadů, co bychom rádi realizovali – od kroužku komixu, 3D modelování, divadelního kroužku, online táborů pro děti u babiček nebo doma, přes semináře pro dospělé a učitele, tak aby si výhody tvoření SPOLU a ONLINE užili i oni. Aktuálně například připravujeme virtuální tábor s angličtinou ke každé babičce – Harry Potter (týden v Bradavicích). Takže nápady jsou, plány také, ale jak to bude, to je ještě ve hvězdách. Potenciál online kroužků vidíme ale i do budoucna. Jsme v 21. století a společnost je na technologiích přímo závislá, teď víc než kdy jindy. Komunikujeme online, seznamujeme se online a je to skvělá příležitost na toto prostředí děti připravit.

Foto: archiv Tvořstor

Původně jste prý byla učitelkou, proč jste změnila profesi?
Většinu svého profesního života jsem se točila kolem jazyků. Vystudovala jsem totiž anglistiku a bohemistiku na FFUK v Praze. Po rodičovské dovolené jsem přemýšlela co dál a rozhodla jsem se splnit si svůj dávný čokoládový sen. Chvíli jsem zároveň učila a vyráběla čokoládu, ale čokoláda to vyhrála.

Většina učitelů si dopřává na nervy čokoládu. Snědla jste víc čokolád v době učitelské profese, nebo nyní, když s ní pracujete?
Já čokoládu miluju od dětství a jedla jsem ji vždycky, ale teď ji jím ještě víc. Určitě každý den, ale ono to příliš nevadí, protože v té mojí není tolik cukru. Někdy si dám i 100% čokoládu a ta je úplně bez cukru.

Popište prosím čtenářům, čím jsou vaše čokolády jedinečné.
Téměř vším Nejdříve si najdete ty nejlepší kakaové boby na světě, pečlivě je ručně protřídíte, opražíte (různé boby vyžadují různou teplotu a dobu pražení), nadrtíte, odslupkujete a pak několik dní melete v kamenném mlýnu (melanžéru). Tak získáte svoji vlastní kakaovou hmotu. Po odležení kakaovou hmotu ztemperujete (zahřejete, ochladíte a znovu zahřejete) a nalejete do forem. Po ztuhnutí vyklepnete a ručně zabalíte.
Vše probíhá u jednoho výrobce, a proto se takové čokoládě ve světě říká BEAN TO BAR a česky OD BOBU PO TABULKU. Je úžasné, jak můžete během tohoto procesu ovlivnit chuť čokolády. Můj cíl je co nejvíce přiblížit chuť a aroma kakaových bobů z konkrétní země, proto boby nemíchám a všechny čokolády jsou single origin. Čokoláda z bobů z Vietnamu chutná úplně jinak než čokoláda z bobů z Tanzanie nebo třeba ze Šalamounových ostrovů, i když obsahuje stejné procento kakaových bobů.
Čokoládu vyrábíme s láskou a výsledek stojí za to. Od roku 2017 získala Míšina čokoláda 34 medailí ve světě.

Jak dlouho vlastně trvá výroba jedné čokolády?
Až týden! To se s čokoládou, kterou koupíte v supermarketu, nedá srovnat.

Jste ryze ženskou výrobnou, jedinou v Česku, je to tak? Opravdu vám žádný muž v ničem nepomáhá?
Pokud vím, tak jsme opravdu jedinou “holčičí” bean-to-bar čokoládovnou v Čechách. Začalo to už tím, že jsem značku Míšina čokoláda založila já, sama holka. Všechny ostatní výrobci čokolády v Čechách jsou buď kluci, dvojice nebo sourozenci. Ono to má svou logiku. Není úplně jednoduché starat se o různé stroje nebo tahat pytle s kakaovými boby, co mají kolem 70 kg. Naštěstí máme kolem sebe ochotné pomocníky, zejména naše muže

Kupují si vaši čokoládu i běžní lidé, nebo spíše majitelé vyhlášených kaváren?
Je to právě naopak! Většina našich zákazníků jsou běžní lidé, co objednávají na e-shopu.

Odkud odebírate kakaové boby do čokolád a jak to probíhá? Jak jste je vybírala?
Teď vyrábíme čokoládu z bobů z Tanzanie, Vietnamu, Madagaskaru, Ugandy, Nikaraguy a Šalamounových ostrovů. Každé jsou jiné. Než se pro nějaké boby rozhodnu, vyzkouším spoustu vzorků, různé doby a teploty pražení a vyrobíme i testovací tabulky. Kupuji boby, které mají výjimečnou chuť. Jsou dražší kvůli tomu, že jsou to kvalitní odrůdy z menších farem, ale i proto, že platíme farmářům férové ceny. Vždy vím, odkud boby pocházejí, a s některými farmáři a dodavateli se znám i osobně.

Foto: Michaela Dohnálková, Martin Vanko

RECENZE:

+ výtečná chuť

+ chuťově zde vyniká méně cukru a více kakaa

+ tenké tabulky, které zasytí

+ opravdu jde vidět (v chuti) rozdíl mezi stejně procentní čokoládou z různých zemí (např. 70% z Madagaskaru má na rozdíl od 70% z Vietnamu lepší chuť)

+ kvalita (poznatelná chutí) oproti běžným čokoládám z obchodu

– cena je opravdu jiná, než když si koupíte vysokoprocentní hořkou čokoládu v obchodě (ale tady platí, že za opravdovou kvalitu se platí)

Jak jste přišli k nápadu rozjet podnikání založené na učení na nočník?
Šlo o osobní zkušenost. Poté jsme začali sledovat trend prodlužování nošení plenek, a tím i neekologičnost tohoto směru. Například ve Velké Británii děti nosí pleny klidně i ve čtyřech letech a řekněme polovina se jich naučí chodit na nočník až ve třech letech.

Jak dlouho Vám trvalo vymyslet tabletu s vizuálními efekty a navíc nezávadnou?
Na složení, které mělo splňovat naše stanovená kritéria, jsme pracovali zhruba půl roku. Mezi hlavní kritéria patřila nezávadnost, pouze potravinářské přísady, optimální rozpustnost a šumivost, barvy atd.

Kolik tablet obsahuje jedna tuba a kolik stojí? Kde si ji mohou zákazníci koupit?
V tubě je 20 tablet o třech barvách (7x zelená, 7x modrá a 6x oranžová). Cena v ČR je okolo 99 Kč. Lze je u nás zakoupit na všech prodejnách drogistického řetězce dm, na košík.cz, alza.cz a na dalších více než 50ti e-shopech a prodejnách. Jinak lze POTTY TABS koupit v dalších státech (UK, Austrálie, Nový Zéland, Německo, Francie, Slovensko, Maďarsko). Od ledna budou dostupné i v dm na Slovensku. Dále pak od tohoto roku začínáme s distribucí v Polsku a na Blízkém východě (dokonce bychom se měli dostat do drogistického řetězce v Saúdské Arábii). A nadále se snažíme najít vhodného distributora v USA, tento trh je pro nás zatím bohužel nedostupný.

Jak dlouho a na jakém vzorku jste testovali úspěšnost v naučení se na nočník oproti běžným zvyklostem?
Na začátku jsme produkt testovali s několika desítkami dětí, ale nyní máme mnohem větší pozitivní zpětnou vazbu přímo z trhu. S POTTY TABS je učení na nočník hlavně zábavnější a jednodušší. Děti mají vyšší motivaci nočník používat.

Jaké zvukové či vizuální efekty obsahují některé tablety?
Šumí, bublají a hlavně děti baví.

Proč jste se zapojili do T-Mobile Rozjezdů?
Abychom zviditelnili náš projekt a samozřejmě produkt.

Můžeme se v tomto roce těšit na nějaké novinky?
Ano. Na začátku roku 2021 představíme dalších šest produktů.

Foto: MgA. Soňa Goldová

Čistota je základ

U osobních počítačů, ať ve formě desktopu, či notebooku, je odborníky zpravidla uváděna životnost tři až pět let. Zařízení i po této době zpravidla zůstanou funkční, jejich výkon ale znatelně poklesne. Na vině je nejen „zaneřádění“ počítače nejrůznějšími daty, ale především opotřebení hardwaru. V tomto ohledu jsou jedněmi z největších nepřátel našich „pécéček“ i „noťasů“ prach a nečistoty. Jedním z prvních kroků, jak zajistit svému zařízení méně problémový chod a delší životnost, je tak dobrá péče. „Notebook je v době nepoužívání vhodné uchovávat v brašně či obalu, aby se do něj zbytečně nedostával prach. Skříň počítače pravidelně zvenčí otírejte suchým hadříkem a můžete také opatrně odsát prach z vnější mřížky. Ideálně jednou do roka je ovšem dobré svěřit počítač do rukou odborníků, kteří vnitřek skříně odborně vyčistí od prachu a nečistot,“ popisuje David Vandrovec, generální ředitel společností REMA, které v tuzemsku zajišťují zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení, baterií a akumulátorů či solárních panelů.

Prodlužte životnost baterie vhodným nabíjením

U mobilních zařízení bývá jejich životnost často pevně spojena se životností baterie. I té byste proto měli věnovat svou pozornost, a to hlavně, co se týče nabíjení. „Životnost baterie se obvykle odvíjí od takzvaných nabíjecích cyklů, což je maximální počet vybití a nabití, které baterie zvládne, než se začne snižovat její kapacita a následně než doslouží. Každé nabití ubere jeden nabíjecí cyklus, proto není dobré nabíjet příliš často. Pokud chcete využít maximální životnost baterie v závislosti na počtu nabíjecích cyklů, snažte se mobily či notebooky nabíjet až při stavu baterie zhruba 10 až 15 procent,“ radí Radim Tlapák z internetového obchodu BatteryShop.cz, který nabízí baterie do mobilních zařízení. Pokud by vás zajímalo, kolik toho již má akumulátor ve vašem zařízení za sebou, můžete to zjistit pomocí šikovných aplikací. Jak pro mobil, tak pro i notebook funguje například aplikace BatteryBar, která vám ukáže procento opotřebení baterie. Aplikace BatteryCare pak toho umí ještě o něco více – ukáže vám aktuální i původní kapacitu baterie i počet nabíjecích cyklů.

Chraňte svá zařízení před teplem, notebooky i před otřesy

Pro prodloužení životnosti vašich zařízení je rovněž důležité provozovat je tak, aby se zbytečně nepřehřívaly. Komponenty počítačů jsou na teplo poměrně náchylné a pro optimální výkon potřebují vhodné teploty. Při přehřátí se počítače mohou zasekávat či náhle vypínat a hrozí i zničení jednotlivých součástek. K přehřívání může přispívat nános prachu uvnitř skříně či v notebooku, hlavně na ventilátoru, ovšem vliv má například i okolní teplota. Stolní počítač byste proto měli ideálně mít v chladnější místnosti a na místě, kam nesvítí přímé slunce. Skříň by kolem sebe měla mít dostatek prostoru, kudy bude proudit vzduch. Pro notebook je pak vhodné používat chladicí podložku.

Ačkoliv jsou notebooky právem řazeny mezi mobilní elektroniku, jejich životnosti též příliš nesvědčí, když s nimi v zapnutém stavu hýbete. Neustálé přesouvání a přenášení totiž může poškodit pohyblivé součástky. Když už musíte zapnutý notebook přenášet, držte jej pevně oběma rukama za tělo, nikoliv za obrazovku, a snažte se ho nenaklánět. I při nošení ve vypnutém stavu se pak vyplatí investovat do kvalitní polstrované brašny či batohu, kde bude přístroj chráněn proti otřesům.

Pozor na přepětí i časté vypínání a zapínání

Svou elektroniku byste rovněž měli chránit přepěťovou ochranou proti nenadálým výkyvům v napětí v síti či nežádoucími výboji. Na ty jsou počítače, ale například i televize a další běžné domácí spotřebiče, poměrně náchylné a hrozí i nevratné poškození. Speciální zásuvky s přepěťovou ochranou lze pořídit již za pár stokorun, což je jen velmi malá investice v porovnání s tím, za kolik byste museli pořídit nový počítač.

Na rozdíl od smartphonů, které jsou zapnuté prakticky non-stop, svoje stolní počítače a notebooky minimálně na noc vypínáme. Dáváme jim tak možnost „vychladnout“ a samozřejmě také šetříme spotřebu elektřiny. Právě kvůli šetření energie ovšem mívají lidé tendenci hlavně své desktopy vypínat během dne hned několikrát, pokaždé, když se jdou věnovat jiným činnostem. „Časté vypínání a zapínání ale zařízení zatěžuje, neboť se nárazově mění jeho vnitřní teplota, součástky se střídavě smršťují a rozpínají. Proto je lepší nechat počítač přes den běžet a vypínat jej skutečně až tehdy, když víte, že jej delší dobu nebudete potřebovat,“ doporučuje David Vandrovec.

Zdroj: LESENSKY.CZ s.r.o

Představte nám prosím svůj projekt.

Produkt můžeme zařadit do kategorie speciálních funkčních žvýkaček / zdravotní pomůcky ve formě žvýkačky. Jde o žvýkačku, která díky svým fyzikálním vlastnostem (houževnatost, tvrdost, plasticita) umožňuje výrazně zatěžovat čelistní a žvýkací svaly, a tím je posilovat.

Estetický a zdravotní přínos posilování čelistních a žvýkacích svalů má mnoho pozitivních účinků na lidské zdraví. Ve své podstatě řeší civilizační problém, který souvisí s požíváním převážně měkkých potravin, které minimálně zatěžují čelistní a žvýkací svaly, což způsobuje u dětí špatný růst zubů, viklání, špatný vývoj vnitřní části čelisti.

Hlavní pozornost však bude přitahovat estetický přínos této žvýkačky. Pravidelným používáním této žvýkačky získá uživatel ostřejší obličejové rysy ve spodní části čelisti, což je dle současného trendu krásy velice žádané u mužů i žen.

Dalším získaným vizuálním efektem používáním této žvýkačky je odstranění takzvané ,,druhé brady“, což také uvítá mnoho žen ve středním věku, ale jistě nejen žen. Sekundárním efektem u mnoha uživatelů je také odstranění problému se spánkovou apnoe.

Doplňkovým produktem můžeme nazvat silikonovou čelistní pomůcku vyrobenou ze silikonu (certifikovaného pro použití v dutině ústní). Tato bude vyráběna ve třech stupních tvrdosti (3 stupně odporu) a budou barevně rozlišené (bílá, šedá, černá).

Doplňkovým produktem proto, že rozhodnutí jej vyrobit vzniklo před několika měsíci a bylo logickým vyústěním mnoha faktů.

Jak jste na nápad přišli?

Na projektu pracujeme již dva roky. Nápad nebo idea tohoto projektu vznikala postupně. Jako výrobce speciálních žvýkaček nás v této době začalo oslovovat mnoho společností převážně z Anglie, Francie a USA včetně starup společností, které poptávaly vyvoj a výrobu této žvýkačky. Dnes tyto poptávky můžeme počítat na desítky. Klíčový moment však přišel v okamžiku, kdy nás oslovil nejznáměší průkopník této metody prof. John Mew a následně také přátelé Mike Mewa.

Jaké je to spolupracovat se světovou kapacitou jako je prof. John Mew?

Nelze říci, že bychom spolupracovali. John Mew nás oslovil jako výrobce žvýkaček. Pravděpodobně chtěl tomuto projektu přidat na vážnosti. Další komunikace byla skrze blízké přátelé Johna a Mika Mewa. Máme tedy možnost s nimi spokupracovat, jsou k tomu otevření. Pro nás je to tedy možnost, kterou můžeme a nemusíme využít.

Vidíte nějaký rozdíl v přístupu Američana oproti Evropana, případně Čecha?

Pokud hovoříme o přístupu k tomuto produktu, tak v ČR je toto nové téma. Dalo by se říci, že např. do Německa tento trend teprve přichází a bude pokračovat dále na východ jako je tomu a bylo u všech novinek. Toto nám alespoň ukazují data z vyhledávačů.

V jaké fázi se projekt nachází?

Projekt je nyní ve fázy start-up projektu. Máme na 95% dokončené prototypy obou produktů včetně obalů. Jsme před podáním patentové přihlášky a připravujeme koncept e-shopu a web stránek. V roce 2021 chceme zahájit prodej obou produktů.

Kdo všechno se na projektu podílí?

Projekt prozatím realizujeme pod záštitou naší společnosti (GP NOVUM).

Jaké jsou hlavní benefity vašich speciálních žvýkaček?

Největší hodnotu pro zákazníka bude možnost získat ostřejší obličejové rysy, což je dle současných trendů velice žádaná estetická změna. Stejně tak pomůže při odstranění tzv. druhé brady. Tohoto efektu může docílit každý. Ve srovnání např. s plastickou operací nebo jinou invazivní metodou si toto může dopřát i zákazník s menšími finančními příjmy. Používání této žvýkačky však bude mít další zdravotní benefitky, které mají vliv na pevnost zubů, náchylnost k vzniku zubního kazu. Další skupinou jsou Apnoici. Toto bude další obrovská cílová skupina, kde však budeme muset více vysvětlit proč tuto žvýkačku používat.

Komu je JAWINNER určený?

1. Mladí dospělí muži (ve věku 16-28 let), kteří chodí do fitness center, sledují YouTube a používají Instagram. Chtějí více

svalnaté čelisti. Tato skupina je poměrně malá, ale je bezprostředním trhem, který se bude šířit na sociálních médiích (Instagram).

2. To samé pro ženy, ale v menším rozsahu. Tato skupina by rostla více, kdyby si uvědomili, že žvýkání tvrdší žvýkačky jim může pomoci vyhnout se problémům s vizáží a chrápáním. Tato skupina je v tuto chvíli mnohem méně rozvinutá, ale používá sociální média, takže by se měla o produktu dozvědět. Tento trh bude růst snadno.

3. Matky a děti. V současné době je mnoho matek znepokojeno, že jejich děti mají křivé zuby. Tato skupina je potenciálně velká, ale v tuto chvíli je obrovský nedostatek znalostí a bude to vyžadovat mnoho práce.

4. Apnoici. Podle statistik trpí tímto zdravotním problémem 25 procent mužů a 15 procent žen. Chrápání se zhoršuje.

Co bylo na projektu zatím nejtěžší?

Dnes bych řekl, že každy krok byl o překonaní větší či menší překážky. Pokud bych však měl být konkrétní, tak to bezesporu byl vývoj samotné žvýkačky a hledání vhodných surovin pro výrobu.

Zúčastnili jste se soutěže JIHOCZECH, kde jste obsadili krásné 3. místo. Proč jste se rozhodli zúčastnit?

Důvodů bylo určitě více.Podobná soutěž pro nás byla první svého druhu. Jednalo se o test našich schopností, ale i samotného projektu. Tak nějak jsme citili, že to pro nás bude cenná zkušenost, která nás v jakémkoliv výsledku posune kupředu a tedy můžeme jen získat. Což se stalo..

Co vám soutěž přinesla?

Soutěž nám dala velkou chuť projekt jakýmkoliv způsobem posouvat do dalších fází a kždou jeho část vyladit k dokonalosti. Věříme však, že kompletní přínos této soutěže budeme moci hodnotit až s odstupem času.

Jaké jsou vaše plány do budoucna?

Samozřejmě pokračovat v tomto projektu a vše zdokonalovat. Pokud tomtu také situace dovolí, tak se určitě účastnit dalších soutěží. Již víme jaké je být třetí, ale také nás zajíma jaké to je být první.

Co byste doporučili začínajícím podnikatelům?

Nejprve přemýšlejte, jak někomu pomoci vyřešit jeho problém a následně , jak na tom získat prospěch. Ne opačně.

Následně bych doporučil, aby každý kdo se chystá podnikat svůj projekt připravil, tak jako by chtěl s tímto projektem soutěžit a samozřejmě vyhrát.

V neposlední řadě si stanovil konečný ( ušlechtilý) cíl a tento rozdělit na kroky, které k tomuto cíli vedou a následně se radovat z každého úspěšně dokončeného kroku, protože cesta bude dlouhá.

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně úspěchů do budoucna.