Hackerspace Brmlab: Svobodný prostor pro kreativní kutily

Komunita kutilů dorazila již i do České republiky a úspěšně se zde zabydlela. Mezi nejúspěšnější hackerspacy patří bezesporu pražský Brmlab, který u nás začínal jako jeden z prvních. O tomto unikátním prostoru pro všechny kreativní technologicky zaměřené lidi jsme si povídali se zakládajícím členem Pavlem Růžičkou.

V roce 2010 jste se pustili do budování vlastního prostoru pro kutily a dnes již máte několik laboratoří plných přístrojů a přibližně 50 stálých členů. Jak to s Brmlabem vlastně všechno začalo?

Vlastně jsme původně byli pouze takovou skupinou kamarádů, kteří se pravidelně scházeli v rámci hackerské akce 2K6, jednou za měsíc „k pokecu u piva“. Znali jsme se z internetu. Bavili jsme se společně o technických tématech zejména bezpečnosti IT.
Pořádali jsme také výjezdy do zahraničí. První takový zlom tak nastal, když jsme na německé konferenci Chaos Computer Club slyšeli přednášku o hackerspacech. To zaujalo nejen nás, ale i spoustu dalších účastníků konference a dnes je obecně známým faktem, že tato přednáška byla impulsem pro vznik mnoha hackerspaců po celém světě.

Takže jste se do toho pustili.
Příliš jsme nevěděli jak na to, zhruba půl roku jsme o tom jen mluvili. Myšlenka se rychle šířila a najednou nás bylo tolik, že jsme mohli dát dohromady dostatek peněz a pronajmout si pro náš záměr prvních 100 m2. Pak už šlo jen o to získat vybavení. Většinou nám jej dali lidé z okolí, naši sympatizanti, kterým se líbilo, co děláme.

A mohli jste začít pracovat. Vzpomínáte si na nějaký projekt z této doby?
Jedním z prvních byl Brmbot. Jednalo se o autonomního robota, který se účastnil soutěže, v níž bylo úkolem postavit robota, který sám dojede do cíle přes klikatou cestu parkem. Zajímavým technickým „hackem“ na tomhle robotovi bylo, že webkamera na robotu umístěná, byla namířená na půlkulatou část běžné kuchyňské naběračky, aby robot viděl kolem sebe, analyzoval oblast kolem sebe a dokázal tak do cíle dojet.
Také jsme se s jedním projektem, který sloužil pro výuku elektroniky, účastnili Global Hackerspace Challenge. Dostali jsme zde ocenění za nejlepší prezentaci produktu.

Jakými dalšími projekty se v Brmlabu můžete pochlubit?
Projekty jsou zde stejně jako lidé v brmlabu velmi různorodé. Od softwarových po například pokusy o propojení živých švábů s elektronikou. Z těch minulých bychom se mohli pochlubit například vlastnoručně navrženým přístrojem pro výrobu cukrové vaty, laserovým projektorem, stimulátorem mozku na bázi PsychoWalkmanu. Poměrně dost populární stránkou na naší wiki s projekty je stránka s elektrickou stimulací mozku (tDCS) nebo vibračním náramkem zlepšujícím orientaci člověka v prostoru. Máme tu projekty zabývající se bezpečností sítí GSM, TETRA, TETRAPOL a další projekty využívající znalosti zpracování signálů. Vyrábíme také věci, které sami používáme. Například místo běžných klíčů používají naši členové k otevření dveří brmlabu námi vyrobený systém BrmDoor, založený na technologii RFID. Nevyhýbáme se ani spolupráci s lidmi mimo Brmlab. Tímto způsobem vznikl například umělecký projekt Tenze. Pro jednu umělkyni jsme vyrobili zařízení s elektrodami, které ji stimulovalo k tanci. Vznikla tak velmi zajímavá performance. Výhodou zapojení se do celosvětového systému tzv. hackerspaces je, že si nás při svých cestách do našich končin najdou podobně naladění lidé, zajdou na návštěvu, vyměníme si zkušenosti, pochlubíme se svými projekty někomu, kdo je umí docenit. Někdy se třeba i jen dočasně zapojí do našich aktivit.

Podařilo se někdy z vašich projektů udělat komerčně úspěšné startupy?
Určitě je zajímavé, že v Brmlabu začínal s 3D tiskárnami Pepa Průša. Dnes má již svou vlastní firmu. Začínali u nás i SatoshiLabs, což jsou v bitcoinové komunitě respektovaní odborníci. Byli jedni z prvních na světě, kteří bitcoinovému světu přinesli kompletně funkční bezpečné HW úložiště na bitcoiny tzv. Bitcoin Trezor. Z naší členské základny taktéž vzešel originální bitcoin bankomat firmy General Bytes. U nás v brmlabu je dodnes první vyrobený kus takového bankomatu vůbec.

Spolupráce na takových projektech musí být náročná. Jakým způsobem spolu lidé vychází?
Často vycházíme z tzv. hackerspace patternu, což jsou doporučení pro hackerspacy obecně od těch, kteří už nějaký hackerspace provozovat zkusili a tudíž ví, co funguje a co ne. Patterns jako seznam pravidel nejsou závazná a dotýkají se různých oblastí denodenního provozu hackerspace. Řeší například, že je důležité se socializovat, aby probíhala výměna nápadů a že setkání mají probíhat pravidelně v úterý, protože když budete brát ohledy na všechny a všechno, tak se k termínu vhodném pro všechny dostanete jen velmi těžko. Uvnitř komunity členů se snažíme co možná nejvíce se držet ploché struktury a pravidla nastavovat po společné domluvě, tak aby bylo co možná nejméně nutno něco nebo někoho řídit. Většina z nás má tendenci vyhýbat se formalitám a hierarchicky řízeným mechanismům. Proto i uvnitř brmlabu jediné funkce, které tu někdo má přidělené, jsou ty, které vyplývají ze zákona a nebo nějaké nevyhnutelné potřeby. Zkušenost nám potvrzuje, že v podstatě každý, kdo k nám přijde, je něčím zajímavý a může přispět do komunitního života a společných projektů, které často vznikají organicky a chaoticky. Vnitřní organizace z hlediska lidského taktéž často není pevně daná, ale většinou přirozeně vyplývá z principu dobrovolnosti a řekněme „přirozené autority“, kterou u nás člověk získá pokud ukáže, že něco umí. Respekt a uznání dovedností toho druhého, i když je to třeba v oboru, který „jde mimo mně“. To je dle mého názoru to podstatné pojivo, které táhne tuhle komunitu podivínů v časoprostoru k sobě, nutí je ke sdílení vědomostí.

Postupně se vám Brmlab podařilo rozšířit do několika různých místností.
Ano. Máme zde chemickou a biologickou laboratoř, hardwarovou dílnu, Teslab pro práci se silnoproudem. Nechybí ani prostor pro navazování kontaktů – Social room a kuchyňka – Brmbar. V podstatě organicky rosteme s tím jak roste členská základna a s tím se mění i obsah Brmlabu, v závislosti na lidech, kteří jsou u nás aktivní.

Jakým způsobem financujete svůj provoz?
Brmlab byl už od počátku budovaný jako komunitní projekt. Začali jsme tedy vytvořením komunity zainteresovaných a až následně se hledal prostor. Stejně tak jsme se komunitního principu drželi při stanovení principů financování. Členové spolku platí členské příspěvky, což je obdobná částka jako v ostatních hackerspacech po světě, tedy 500 Kč na měsíc. Studenti mají padesátiprocentní slevu. Při současném složení členské základny a velikosti námi obývaných prostor toto pokryje zhruba náš nájem. Pokud se objeví potřeba např. pořízení nějakého vybavení obvykle se stačí zeptat v komunitě, zda někdo nemá danou věc doma nevyužitou, nebo si zainteresovaní členové mezi sebou dohodnou, jakou formou se na pořízení budou spolupodílet.

S kým je možné se v Brmlabu potkat?
Chodí sem většinou studenti různých oborů převážně technických, podstatná část jsou ale i lidé už pracující, mají své zaměstnání, někteří i vlastní firmy. Máme tady třeba také slečnu, které se věnuje biologii a vyvíjí svítící myši, lovce bouřek, lovce meteorologických sond, poměrně aktivní komunitu radioamatérů. Je tu řada programátorů a odborníků na počítačovou bezpečnost. Nepravidelně chodí i různí umělci.

Jakým způsobem plánujete Brmlab rozvíjet?
Zatím jsme se věnovali převážně rozšiřování prostoru, přibývá počet členů. Možná by se nám hodili nějaké větší prezentační prostory. Opakovaně narážíme na potřebu samostatné místnosti pro větší přístroje jako soustruhy, CNC frézy, lasercutter apod., které v současných dispozicích nemáme kde vhodně umístit. Také průběžně komunikujeme s těmi, kteří zakládají podobné prostory pro případnou budoucí spolupráci. Nápady co vylepšit přicházejí průběžně téměř každý den.

Děkujeme za váš čas i odpovědi a přejeme řadu dalších úspěšných projektů a nových členů.