Inovativní propojení učení jazyků a divadla přináší The Easy English Theater

Tento český projekt se zapojením obyvatel z Anglie se věnuje mladistvým, umění, vzdělávání i vzbuzení zájmu o angličtinu. Na otázky v rozhovoru odpovídal Dominik Nenička.

O čem váš projekt je?
Jsme anglické vzdělávací divadlo rodilých mluvčích, které je zaměřeno na vzdělávací představení pro studenty ve věku 13 – 18 let. Naším cílem je dětem ukázat angličtinu tak, aby ji chápali nejen jako školní předmět, ale především jako prostředek, který jim otevře svět a přiblíží k lidem v něm. Chceme je také pobavit, což se nám, myslím si, velmi dobře daří jak díky vtipné formě představení, tak díky našim skvělým anglickým hercům. V dnešním světě, ve kterém mládež čelí obrovskému množství podnětů a informací, jim dáváme podnět k tomu, aby si opravdu řekli, že jednou anglicky chtějí umět mluvit, a snažili se angličtinu konzumovat i mimo školu a v praxi. Samozřejmě neoslovíme všechny, ale myslím si, že oslovujeme velké procento návštěvníků a reálně jim dáváme pohnutek k tomu, aby k angličtině měli pozitivní vztah.

Kdo všechno patřil do vašeho týmu?
Především je to náš skvělý herecký tým. Všichni jeho členové žijí v jejich domovské Anglii, kde pracují na různých projektech v oblasti vystupování. Ať už je to čistě herectví, kouzlení, zpěv atd. Ceníme si toho, že je vždy zhruba jednou za tři měsíce dostaneme na dva týdny do ČR a vystupují v našem divadle. Abychom pro ně návštěvy ČR udělali dostatečně atraktivní, staráme se o ně opravdu nadstandardně i mimo divadelní prkna. Pořádáme pro ně výlety, bereme je do restaurací na česká jídla, kterých se nemůžou nabažit, seznamujeme je se zajímavými místy v okolí. Jejich nejoblíbenější mimopracovní činnost v ČR je ale návštěva pivovarů, v tom už se stáváme odborníky. Taky nás již vytrénovali v tom, že při každé příležitosti potřebují English breakfast tea s mlékem, toho dokáží zkonzumovat klidně i 10 šálků denně. Drží je věčně v pozitivní náladě.
Dále nesmím opomenout kolegu Vojtu Daňhela, který je nedílnou součástí souboru a stará se zejména o organizační věcí ohledně zajišťování představení. Je to další dílek do naší skládanky, která ve výsledku tvoří to, že děláme, co nás baví, s lidmi, kteří nás baví.
Potom je spousta dalších lidí, kteří nám pomáhají nebo pomohli v začátcích, nechtěl bych na nikoho zapomenout, ale patří jim také velký dík.

Jakým způsobem jste na takový nápad přišli?
Žil jsem čtyři roky v Londýně a hned ze začátku jsem zjistil, že jednička z angličtiny ve škole tak úplně neznamená, že dokážu obratně anglicky fungovat i v anglicky mluvící zemi. Slýchával jsem kolem sebe denně výrazy, které jsem třeba úplně neznal nebo neuměl používat. Spoustu z těchto výrazů nyní ukazujeme v našem komediálním představení One Day in London.
Jednoduše jsem zjistil, že praxe je odlišná od teorie, a chvíli mi trvalo, než jsem dokázal své teoretické znalosti uvézt do provozu a být si v jazyce jistější. Od začátku mi vrtalo hlavou, jak tuto zkušenost ve velkém ukázat dětem v ČR, které se anglicky učí. Když jsem se nastěhoval do sdíleného domu, ve kterém jsem žil s šesti anglickými studenty herectví, napadlo mě přenést mou zkušenost ze začátků v Anglii pomocí divadla. Slíbili mi, že pokud vše zorganizuji, tak do ČR opravdu pojedou vystupovat. Potřebovali jsme ale vlastní hru, která by právě splňovala moje atypické požadavky. Proto jsem se odhodlal společně s Tomásem McCabe (opravdu se píše Tomás, je to irské jméno) celé představení vytvořit. Několik měsíců nám to trvalo a One Day in London bylo na světě!

Co bylo při přípravě projektu nejtěžší?
Obavy z toho, že představením absolutně mineme naši cílovou skupinu – puberťáky. Naštěstí jsme zjistili, že jsme vlastně z velké části taky stále puberťáci a minout jsme ani moc nemohli.

Co byste doporučili ostatním, pokud chtějí realizovat svůj nápad?
Pokud to nezkusíte, nikdy nezjistíte, jestli by to vyšlo. Dále ať si ke svým představám o výdajích na projekt přidají 30 % a z plánovaných příjmů 30 % uberou, pokud jim to i potom bude dávat ekonomický smysl, je to dobré znamení. A v neposlední řadě, ať hlavně nedělají něco JEN pro peníze. Ty vás rychle omrzí a budete hledat hlubší smysl v tom, co děláte. Teda aspoň to tvrdí většina lidí, kteří ty peníze vydělali 🙂

Na čem pracujete teď?
V březnu jsme premiérově hráli na Slovensku, loni jsme už hráli v Polsku. Každý rok bychom tedy rádi přidali jednu zemi, ve které se ukážeme. Každopádně centrem našich aktivit zůstává rozhodně Česká republika, kam chceme přivézt naše nové představení, které je tedy zatím jen v našich hlavách, ale určitě se i nějaká další tvůrčí aktivita objeví. Do té doby budeme představení One Day in London šířit do dalších regionů.

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů.

Foto: TOTAL, David Peltán