Proč jsou kreativní géniové multifunkční?

Kdybych nebyl fyzikem, pravděpodobně bych se stal hudebníkem. Často myslím na hudbu. Hudba je mým snem. Chápu svůj život v hudebních termínech. Největší radost v životě mi poskytuje hudba. Řekl Albert Einstein. Platí pro všechny kreativní lidi, že mají více talentů?

Pokud jste viděli film Teorii mnohočetné inteligence od Howarda Gardnera, jistě si vzpomenete, na zajímavé dělení lidské inteligence na 8 částí.

Podle této teorie vlastníme sociální a emoční inteligenci, určitou schopnost vcítit se a starat se o ostatní, úspěšně s ostatními komunikovat, spolupracovat jako část týmu, budovat vztahy, chápat ostatní a získat vhled do jejich srdcí a myslí.

Dále máme hudební a tělesnou inteligenci – schopnost zvládat složité kompozice, hrát na hudební nástroje, učit se ovládat vlastní tělo. Tyto schopnosti jsou běžně oddělené, používané společně se velice dobře doplňují a mohou být velice užitečné.

Také máme k dispozici vizuální typy inteligence, prostorovou a ekologickou inteligenci. Tyto schopnosti se projevují tvorbou filmů, vědy, techniky a výtvarného umění. Prostorová inteligence se týká systémového myšlení, což náš mozek využívá např. k vizualizaci složitých vztahů a propojení.
To je původ představy, kterou Albert Einstein správně zdůraznil, a to, že důležitější než znalosti, je fakt, že je člověk schopen reprezentovat a organizovat izolované myšlenky do unifikovaných mentálních modelů, které přesně odrážejí, jak svět funguje. Nápadité myšlení a názorné modely jsou naprosto nezbytné pro pochopení složitých situací a řešení komplikovaných problémů.

Konečně jsou tu dva typy dovedností, které jsou považovány za nejcennější a také jsou v moderní společnosti nejčastěji testovány a oceňovány – jazyková a matematická inteligence. Ty nám pomáhají zachovávat a předávat znalosti napříč časem. Je to jazyk čísel, práva, ekonomiky, obchodu i literatury. Problém je v tom, že jsme přecenili tyto poslední dvě oblasti a vyzdvihujeme je nad ostatní. Často se setkáváme s lidmi, i ve vedoucích pozicích, kteří vynikají v práci se slovy a čísly, ale mají nedostatky v jiných oblastech.  Například sociální a vizuální inteligence jsou naprosto nezbytné, pokud jde o moudré rozhodování, řešení problémů a schopnost spolupráce s ostatními.

Naše neschopnost uplatňovat všechny typy inteligence stejnou měrou by mohla pomoci vysvětlit mnohé zdánlivě „neřešitelné“ problémy, které nás obklopují – věčnou válku, ekologické katastrofy, rostoucí chudobu, násilí, nerovnosti, materialismus, problém závislosti a jiné formy strádání.
Řešení problémů kreativně a hledání harmonie v životě může uplatňovat každý z nás. Samozřejmě je komu potřeba rozvoj většího množství našich potenciálních schopností. Také je třeba motivovat naše vzdělávací systémy, aby byly schopny oceňovat všechny typy inteligence stejnou měrou. Není vhodné, aby byly matematické a jazykové dovednosti považovány za důležitější a lepší než ostatní.
Pokud se podíváte zpět do historie na lidi, které nazýváme „géniové“, mnozí vyvolávají dojem, že jsou obdařeni všemi dostupnými druhy inteligence, které pracují společně a v souzvuku, podobně jako orchestr nebo jazzové kapely.

Einstein byl nejen skvělý matematik, také měl výbornou prostorovou představivost, staral o lidi a zvládal hru na hudební nástroj, konkrétně na housle. Byl by vynikal ve svém oboru, pokud by ho jeho rodiče nepodporovali v hudbě, kdyby omezil své zájmy pouze na matematiku a přírodní vědy?
Každá lidská bytost má jedinečné a nepoznané schopnosti. Vzdělávací systém, který upřednostňuje úzký rozsah dovedností, může ochromit náš tvůrčí potenciál, vytvářet umělá očekávání pro naše děti a omezit náš rozvoj.

Existuje mnoho důkazů, které podporují myšlenku, že lidé, kteří dostali příležitost zvládnout širokou škálu dovedností, dosahují v životě větších úspěchů. Daří se nám v životě lépe, když máme příležitost žít a pracovat v souladu se svým vlastním já, když využíváme svých jedinečných talentů.

Autor: Roman Štefek