Pro svou knihu autor čerpal z nejlepší literatury na toto téma ze zahraničí, kde se managementem inovací zabývají o něco déle, vlastní mnohaleté praxe v kreativních a inovativních oborech jako reklama a vývoj informačních systémů i působení u českého výrobce inovativních nemocničních lůžek LINET.

„Literatury o tématech kreativita a marketing je spousta, nicméně málokde se manažer skutečně dozví jaké přístupy a nástroje má manažer ve své firmě zavést, aby se zde zavádění kreativních nápadů do praxe s reálným přínosem skutečně dařilo. Přesně na toto jsem se ve své knize zaměřil“, říká autor publikace Adam Novák.

Základem publikace Inovace je rozhodnutí 6 klíčových kompetencí inovativní organizace: kreativní organizace, inovativní manažer, prostředí podporující inovace, produktová inovace, prosazování změn a rozvoj kompetencí organizace. Pomocí případových studií ze zahraničních i českých firem zde autor dokládá, že pouze kreativní nápad nestačí.

„Řada slibných příležitostí pro inovace naráží například na nepružné firemní procesy nebo jej naopak zabije svým přístupem někdo z vyšších pater organizace. Často se také zapomíná na kulturu, která vládne v organizaci. Ta by například měla podporovat zaměstnance k ochotě přiměřeně riskovat. Většinou to bývá obráceně,“ dodává autor Adam Novák.

Z tohoto důvodu se v jednotlivých kompetencích seznámíte například s tím, jak úspěšně prosadit svou inovaci v rámci firemních procesů i přes případný odpor některých oddělení nebo jak zavést firemní kulturu a procesy podporující inovace. Stěžejní část knihy se věnuje progresivním metodám v oblasti inovace výrobku nebo služby z empatického designu, které jsou populární mezi předními světovými inovátory.

Pokud potřebujete inovace ve své firmě podpořit, kniha Inovace rozhodnutí vás rozhodně inspiruje. Z některých případových studií se však mohou poučit i zkušení inovátoři. Knihu vydalo nakladatelství Grada v rozsahu 208 stran. Více informací o knize a ukázkový obsah zdarma naleznete na webu knihy Inovacejerozhodnuti.cz.

Bonus pro čtenáře Mámnápad.cz

Nakladatelský dům Grada poskytuje časově omezenou slevu ve výši 20 % na knihu Inovace je rozhodnutí. Slevu je možné uplatnit po zadání hesla Inovace při objednání přes e-shop: http://www.grada.cz/inovace-je-rozhodnuti_9498/kniha/katalog/, e-mailem: [email protected], nebo telefonicky 234 264 401.

Nabídka je platná od 15. února 2017 do 15. března 2017.

Nejznámější technikou kreativního myšlení je bezesporu brainstorming. Do praxe jej uvedl někdejší spolumajitel reklamní agentury BBDO a Creative Problem Solving Institutu Alex Osborn. V roce 1942 ve své knize How to Think Up představil metodu brainstorming. Mezi hlavní přínosy techniky patří oddělení fáze vyhodnocování nápadů od fáze jejich vymýšlení a také nastolení vhodné atmosféry pro vzájemné rozvíjení nápadů. Při brainstormingu prezentujeme problém skupině řešitelů, poté probíhá samotné hledání nápadu.

Ne každý, kdo říká, že dělá brainstorming, jej skutečně dělá. Velmi častým nešvarem na brainstormingu je hodnocení nápadů v průběhu jejih vymýšlení. Jedná se také o první ze základních principů:

Jak potlačit hodnocení nápadů
Hodnocení nápadů v průběhu brainstormingu je zakázáno. Kritika odrazuje od vzájemného sdílení nápadů a vede k zablokování tvořivosti účastníků. Vedle toho, že bychom v případě porušování tohoto pravidla na tabuli měli napsat motivační heslo například „Nekritizujeme“, může nám pomoci hra s kloboukem. Sežeňte si nějaký komický klobouk a každý, kdo začne nápady hodnotit či kritizovat, si jej bude muset nasadit, dokud nezačne s hodnocením někdo jiný.

Jak zvýšit kvantitu nápadů
Při hledání nápadů usilujeme o co největší počet i na první pohled bláznivých a nerealizovatelných nápadů. Čím více nápadů, tím spíše se dobereme k tomu, který bude užitečný.
Jak docílit kvantity na brainstormingu. Dejte si cíl. Tedy napište na tabuli číslo 200 a zkuste v omezeném čase skutečně ve skupině vymyslet dvěstě nápadů. Motivaci účastníků podporuje číslování nápadů.

Jak se dobrat k divokým nápadům
Neobvyklé nápady stimulují mozek k otevření nových směrů myšlení, což je v tvořivém procesu zásadní. Pokud se chcete dobrat k bláznivým nápadům, představte si, jak by daný problém řešila vaše oblíbená pohádková nebo filmová postava. Co by s vaší kreativní výzvou udělal Chuck Norris?

Jak podpořit rovzíjení nápadů ostatních
Účastníci brainstormingu navzájem rozvíjí a vylepšují své nápady, tak aby jejich aplikace byla ještě přínosnější nebo aby vyhovovali vnějším omezením a podmínkám. Také je vhodné nápady navzájem kombinovat. Napište si na tabuli frázi „Ano, a…“ Pokud někdo řekne nápad, ostatní by se měli pokusit jej rozvinout s pomocí této fráze.

Efektivní brainstorming je svým způsobem umění. Pokud vás zajímají další tipy pro podporu kreativity, mohl by se vám hodit večerní kurz Kreativní nápady snadno a rychle.

Image courtesy of KROMKRATHOG at Freedigitalphotos.net.

Technika brainstormingu byla publikována již v roce 1953 Alexem Osbornem, který ji popsal pomocí 4 snadných pravidel:

• Vyprodukujte tolik nápadů, co je ve vašich silách.
• Tvořte nápady co nejdivočejší.
• Stavte na nápadech, které vytvoří lidé kolem vás.
• Vyhněte se hodnocení nápadů ostatních.

Ačkoli brainstorming funguje pro mnohé dobře, už rok po publikování knihy Applied Imagination, kde byl brainstorming uveden, vyšla studie tvrdící, že technika nefunguje zase až tak skvěle. Metodika výzkumu byla jednoduchá. Psychologové nechali přemýšlet nad problémem 2 rozdílné skupiny lidí o čtyřech členech. Jednou to byly takzvané reálné skupiny, tedy čtyři lidé pracující pohromadě podle pravidel, která brainstorming stanovuje. Podruhé byly využity virtuální skupiny, kdy každý pracoval sám a jejich nápady se po odečtení duplicit sečetly. Vítězem studie se staly (pro mě překvapivě) virtuální skupiny.

Asi nejvýznamněji se tímto problémem zabývá duo pánů Michael Diehl a Wolfgang Stroebe z Univerzity Eberharda Karla v Tübingenu. Ti sečetli, že ani v jedné studii na toto téma neměly reálné skupiny lepší výsledky, než skupiny virtuální. Nikdy nebyla kvantita nápadů vyšší v podání brainstormingových skupin a to ani jednou z 25 zkoumaných příkladů. Dokonce přišli na to, že ve značné části reálných skupin byla produktivita poloviční. Zkoumána nebyla jen kvantita ale i kvalita; výsledek byl opět ve prospěch virtuálních skupin, u kterých bylo nalezeno větší množství dobrých nápadů.

Proč brainstorming nefunguje?

Důvodů, proč má brainstorming horší výsledky, je samozřejmě povícero. Nicméně to nebude chybou v jeho designu — však je využíván v řadě organizací, kde to s inovací myslí vážně — třeba v IDEO, jehož bývalý manažer a bratr zakladatele Tom Kelley se nechal slyšet, že „problém s brainstormingem je ten, že si každý myslí, že ho dělá [i když to tak není].“

Každopádně Michael Diehl a Wolfgang Stroebe ve své práci definovali další příčiny tohoto jevu:

• fenomén vyžírky — to jsou ti účastníci, kteří necítí potřebu se zapojit do generování nápadů a práci rádi nechají na ostatních, jelikož vědí, že výstupy jsou anonymní (a určitě bude na vině i jev sociálního zahálení),
• strach z hodnocení — je přítomný v některých členech skupiny a ti pak neříkají své odvážné nápady s tím, že se bojí odsouzení ostatních (i kdyby odsouzení bylo nevyřčené),
• zablokování.

Důvod, proč je poslední položka bez vysvětlení, je sporadický — je to náš viník. Výše uvedení ve své studii dochází k závěru, že právě zablokování je zodpovědné za většinu rozdílu v kvantitě nápadů mezi brainstormingovou a individuální skupinou.

Při brainstormingu mluví najednou pouze jedna osoba (více osobám by najednou nebylo rozumět) a to nám vytváří podstatný problém. Naše krátkodobá paměť není schopna vymýšlet nové nápady a zároveň schraňovat ty staré, které ještě nebyly vyřčeny. Tudíž, pokud jsme blokováni v prezentaci našich myšlenek v zájmu toho, aby někdo jiný dořekl ty své, pak se celkem jednoduše může stát, že je zapomeneme. Zablokování vysvětluje i další jev, dobře pozorovatelný při brainstormingu: čím větší máme skupinu, tím méně nápadů na hlavu vyprodukuje. Čas tlačí a na každého není čas.

Medicína pro brainstorming

Není třeba brainstorming hned zatracovat, stačí ho lehce upravit a bude fungovat jako zamlada. Zkuste následující postup:

1. Před tím, než se skupina sejde, dejte členům nějakých dvacet minut na individuální přípravu. Tímto se vyvarujete situace, kdy předem připravené nápady budou zapomenuty či zamluveny a navíc to donutí moderátora diskuse připravit dobře strukturovaný popis problému.
2. Začněte se skupinovou prací, ale vyvarujte se pouhého čtení položek na seznamu. Všechny nápady, které vyplynou z diskuse napište na tabuli nebo na papír. Motivujte účastníky, aby si všechny své nápady hned zapisovali, než je zapomenou.
3. Jako moderátor si hleďte toho, aby participovali všichni.
4. Na konci sezení by měly být takřka všechny nápady probrány (na všechny pravděpodobně nezbude čas).

Nyní víte, na co si dát při brainstormingu pozor, teď můžete zkusit vymyslet i další způsoby, jak ho vyléčit. Podělte se o to, prosím, v diskusi.

Brainwriting na závěr

Už několikrát jsem se zmínil, jak důležité je si všechno psát. Na přetřes přichází brainwriting, tedy psaní vzané do extrému a nasazené na logiku brainstormingu. Brainwriting je způsob, jak pracovat ve skupině a přesto mít individuální prostor ke generování nápadů. Není to ani složité: podobně jako u brainstormingu si všichni sednou u jednoho stolu, ale nyní si vezmou tužku a papír. Jeden papír je umístěn i ve středu stolu tak, aby na něj každý dobře dosáhl a dobře ho viděl. Moderátor přednese problém a každý účastník sepíše (nebo nakreslí) nápady na svůj papír a poté své poznámky vymění za papír ve středu stolu. Papíry tímto způsobem putují, každý má právě jeden a stejně tak jeden zůstává na stole. Když si účastník vezme papír ze středu, přečte nápady a s ostatními na nich pracuje. Pakliže jsou nápady vyčerpány, papíry se vymění a diskutují se další.

Úmyslem je různými způsoby spojovat jednotlivé nápady a dát každému možnost aktivně se podílet na tvorbě řešení. Dokážu si představit, že to bude fungovat dobře i online, kdy budu komentovat nápady ostatních a při tom s ostatními mluvit (například přes Skype).

Co vy a brainstorming? Máte nějaké další postřehy o jeho limitacích a jejich možná řešení?

Michal Pulda

http://www.probermeto.cz

Zdroje:

„Image courtesy of David Castello / FreeDigitalPhotos.net“.

Otevřený brainstorming se konal 14.8. v Praze. Celkem se sešlo 5 lidí a vymysleli jsme stovky nápadů na různá témata účastníků.

V první fázi jsme si položili otázku, jak můžeme získat více zákazníků a zlepšit služby úklidové firmy. V rámci druhého bloku jsme řešili, jakým způsobem motivovat lidi, aby se snažili být úspěšný. Třetím a posledním tématem bylo hledání nového názvu služby. Vymýšleli jsme název pro speciální projekt spojený s 3D tiskem.

Na tuto akci navážeme dalším Otevřeným brainstormingem zdarma. Přidejte se a nechte skupinu řešit váš problém nebo výzvu! Termín je stanoven na 10.9. od 17.00. Registrace probíhá zde.

Mensa vs. Hnědé ponožky

Jednoho zimního večera hledal profesor Michiganské university Scott E. Page nějaké rozptýlení. Udělal počítačový model, ve kterém se naprogramovaní agenti snažili vyřešit obtížný problém. V jedné variantě byli agenti nastaveni jako homogenní skupina těch nejlepších z nejlepších; takové ty mozky lidstva, říkejme jim třeba Mensa. Naproti tomu druhá skupina byla více variabilní, byly přítomny různé přístupy k řešení problémů a různá úroveň talentu, někteří chytří a někteří méně. Druhou skupinu bychom pravděpodobně sestavili, kdybychom z průměrné vysoké školy vybrali všechny ty, kteří nosí hnědé ponožky.

Page s překvapením zjistil, že hnědoponožkáři s přehledem překonali Mensu — ty nejlepší z nejlepších. Page tedy trošku poladil svůj kód, pozměnil způsob, kterým se agenti navzájem ovlivňují a pustil model znovu. Opět zvítězily hnědé ponožky. Tak tedy celý model přepsal do jiného programovacího jazyka, ale ponožkáři vítězili znovu a znovu.

Co původně začalo jako nevinný projekt pro zkrácení dlouhé chvíle se pro Scotta E. Pagea změnilo v přes deset let trvající výzkum, který vyvrcholil knihou The Difference: How the Power of Diversity Creates Better Groups, Firms, Schools and Societies vydanou roku 2007. V té se Page se snaží vysvětlit, proč skupiny dokáží překonat experty.

Nejen expertismem živ je člověk

Jeho pointa je nasnadě: rozdílem je právě různorodost. Skupiny expertů mají v našem kontextu nevýhodu, že jsou značně homogenní a zpravidla tak mají stejné zvyklosti a postupy, jak řešit konkrétní problém, neřkuli, že se na problém dívají z jednoho pohledu. Oproti tomu širší skupina různorodých jedinců se na problém dívá z mnoha směrů a ví, že se dá řešit několika různými způsoby (a nebo jejich kombinací).

Samozřejmě ne každá skupina jedinců může experty překonat. Jsou zde například určité inteligenční a znalostní předpoklady — však i naše skupina hnědých ponožek, o které jsme se bavili výše, je výběrem z vysoké školy. Dále musí být skupina schopna spolupracovat, vzájemně se neomezovat, přijímat nové podněty, rozumně vyhodnocovat informace… inu není toho málo.

Každopádně stojí za zváženou fakt, že každý jedinec má nějaký talent či znalost, jež se hodí někomu jinému. V naší době už nemusí být tak složité tyto dva najít a propojit. Renesanční myslitel Michel de Montaigne jednou řekl: „Nikdy nebylo dvou stejných názorů, stejně jako dvou stejných vlasů či zrn. Nejvíce universální kvalitou je různorodost.“ Je nám tedy jasné, že to, co máme všichni společné, je naše rozdílnost, což nemusí být zákonitě ke škodě.

Jak je na tom váš tým?

Jak toho využít v reálu? O hodně přístupech platí, že nejdůležitější je se je dozvědět. Všichni děláme to či ono nevědomky, podvědomě. Nicméně pokud to dokážeme vyslovit a pojmenovat, lépe se na to dokážeme zaměřit a využít toho.

Pokud jste účastníkem týmu, který má za úkol myslet a zasekli jste se na místě, pak se nebojte přizvat někoho dalšího. Je jedno, že naruší váš (možná homogenní) tým. Tím lépe! Už naši předci říkali, že víc hlav víc ví. Ne všichni členové týmu musí být dokonalí experti; důležitý je široký rozhled a určitá znalost nejméně jednoho oboru. Často jsem svědkem toho, kdy skupina vyčlení určitý názor či přístup jednotlivce bez toho, aby posoudila důsledky svého chování. Může to být právě ono vyčleněné, co by posunulo tým kvalitativně výš. Neznámé se nám podvědomě nelíbí a máme z něho strach, ale… Jako lidé se dokážeme dobře doplňovat, využijme toho — vědomě a i ve firemním prostředí.

Informace byly čerpány z knihy Crowdsourcing: Why the Power of the Crowd is Driving the Future of Business, kterou napsal Jeff Howe.

A co ve vaší práci, ve škole či u vás doma — využíváte lidské různorodosti? Nebo se spíš zamykáte do expertních klubů?

Michal Pulda

http://www.probermeto.cz

Zdroje:

„Image courtesy of stockimages / FreeDigitalPhotos.net“.

Mezi hlavní přínosy techniky patří oddělení fáze vyhodnocování nápadů od fáze jejich generování a vytvoření situace pro vzájemné rozvíjení myšlenek. Při brainstormingu se prezentuje problém skupině řešitelů, poté probíhá samotné generování nápadů. Základní pravidla brainstormingu jsou:

1. Žádná kritika

Hodnocení nápadů v průběhu brainstormingu je zakázáno. Kritika odrazuje od prezentace nápadu ostatním a velmi často vede k zablokování tvůrčího myšlení. Toto pravidlo doporučuji na začátku každého brainstormingu napsat na flipchart nebo tabuli a při pokusu o kritiku se k němu znovu vrátit.

2. Kvantita je důležitější než kvalita

Při generování nápadů usilujeme o co nejvyšší počet nápadů. Čím více nápadů, tím spíše se dobereme k tomu, který bude užitečný. O tom, který z nápadů je ten nejlepší, se rozhodneme později.

3. Rozvíjejte cizí nápady

Spousta nápadů je ihned po vyslovení nedokonalá. Pokračujte v myšlení svého kolegy a vylepšete nápad tak, aby jeho aplikace v praxi byla ještě přínosnější.

4. Neobvyklé a bláznivé nápady jsou vítány

Neobvyklé nápady podněcují mozek k otevření nových směrů myšlení, což je v tvůrčím procesu velmi důležité. Někdy se také doporučuje realizovat brainstorming v neobvyklém prostředí, které by účastníky mohly stimulovat k novým nápadům.

Nemusíte však brainstorming pořádat v neformálním prostředí, ale můžete si naopak neformální prostředí vytvořit v místě, kde pracujete. Jednou z cest jak vytvořit stimulativní prostředí a celkově oživit atmosféru na brainstormingu je využití masek. Před zahájením hledání nápadů si nasaďte masky a uvidíte, jak se ihned uvolní atmosféra. A o to při brainstormingu jde.

Efektivitu brainstormingu také můžete zvýšit dodáním prvku soutěživosti. Jedním z fenoménů současnosti je tzv. gamifikace. Jedná se o využití mechanismů hry v běžném životě. V praxi se čím dál častěji využívá gamifikace třeba v marketingu i IT. Jedním z principů gamifikace je sbírání bodů, proto já základem řady akcí a soutěží sběr bodů. Příkladem můžou být různé věrnostní karty nebo třeba i mobilní aplikace Foursquare. Principů gamifikace můžete využít i v rámci branistormingů například tak, že při generování nápadů dostane každý účastník bod za nový nápad nebo naopak při pokusu nápady ostatních kritizovat účastník bod ztratí.

Výše uvedená doporučení jsou pouze možné příklady a fantazii se meze nekladou. Vždy je však třeba mít napaměti, že branistorming patří mezi jednoduché a rychlé metody kreativního myšlení, proto bychom si jej neměli komplikovat přemírou dalších pravidel. Stačí vybrat jeden prvek, který brainstorming dostatečně oživí.

Jaké máte zkušenosti s brainstormingem? Přispějte názor do diskuze!

Autor: Adam Novák

Autor se specializuje na inovace a aplikovanou kreativitu