Maappi je vedena převážně jeho otcem Martinem Hoškem, který projektu věnuje maximum svého času. Firma však v poslední době narazila na poměrně běžný problém celé řady začínajících projektů, které rostou příliš rychle. Poptávka po produktu byla neúměrně vyšší tomu, jaké byly logistické a finanční možnosti společnosti.

Firma proto začala aktivně shánět investora, který by expanzi výroby zafinancoval. Mimo jiné i prostřednictvím medií. A právě zde se s Matějovým příběhem a jeho unikátním produktem seznámil tým online platformy StartUpStart, která podobným projektům pomáhá při hledání investora. Po přečtení jednoho z článků se StartUpStart rozhodl, že se Maappi pokusí maximálně pomoci.

„Ten projekt se nám ihned zalíbil. Matěj působil jako velmi zajímavý člověk s ještě zajímavějším produktem, což je přesně ideální cílová skupina pro investory. Nicméně zde nás zaujal především celý příběh a to, že projekt má mnohem hlubší přesah a nejde jen o ‚klasický business‘. Takže jsme si hned řekli, že mu s hledáním investora pomůžeme,“ komentuje spontánní rozhodnutí jednatel StartUpStart Michael Kabát.

Vhodného investora se nakonec podařilo najít již po 10 dnech. Obě strany měly od začátku jednání velmi podobné představy, a tak se během 3 týdnů od prvního telefonického hovoru podařilo celou spolupráci uzavřít a zajistit firmě Maappi potřebný kapitál.

Zdroj: TZ StartUpStart

O čem váš projekt je?
Artedu je spolek, který vymýšlí a realizuje umělecko-vzdělávací projekty různého charakteru pro různé cílové skupiny, rekrutující se především z řad laiků. Zcela obecně řečeno, snažíme se netradiční formou šířit osvětu o tom, že umění může být srozumitelné a obohacující i pro neumělce a že v mnoha oblastech se dotýká našich běžných životů. Například projekt Učebny, kterým jsme začínali, pracuje se studenty na středních školách. Ti dostanou možnost vytvořit společně s renomovaným umělcem dílo, které pak vystaví. Nepracujeme ale zdaleka jen se středoškoláky. REC jsou diskusní setkání s umělci, kde se můžete seznámit jak s nimi, tak s jejich dílem. Kolaborativní projekt Sexposed zaměřený na tematiku lidské tělesnosti, sexuality a HIV zase přináší současné umění do prostor neuměleckých vysokých škol. Spolupracujeme s VILOU Štvanice, organizujeme workshopy, plánujeme aktivity pro Pražské kreativní centrum a další ročník landartového festivalu Trsy.

Kdo všechno patří do vašeho týmu?
Původní tým měl tři členy, Barboru J. Pivoňkovou, umělkyni, Zdenku Švadlenkovou, pedagožku a lektorku, a Alenu Bartkovou, kurátorku. Záhy se však rozrostl o Evu Šmerdovou, kunshistoričku. V současnosti s námi pracuje ale i mnoho dalších lidí, například Markéta Bodoriková, která vnáší do našich projektů divadelní prvek, Petra Špačková, která má kromě jiného pod palcem akce spojené s hudbou, nebo Tomáš Roček, čerstvý absolvent FAMU.

Jakým způsobem jste na takový nápad přišli?
Artedu je spolek, který vznikl na základě projektu Nad čarou. Ten se věnoval problematice vysokého uměleckého vzdělávání a uplatnění absolventů na trhu práce. Při práci na něm jsme narazili na spoustu zajímavých lidí a uvědomily si, že ve společnosti existuje mnoho dalších otázek a problémů, které se k tématu vztahují a že se rozhodně nedají omezit jen na vysoké umělecké školy. Chtěli jsme zprostředkovat zážitek z umění netradiční formou i dalším skupinám a hned na začátku jsme se „nabouraly“ na střední neumělecké školy projektem Učebny a pomalu postupujeme k neuměleckým univerzitám i široké veřejnosti.

Co bylo při přípravě projektu nejtěžší?
Nejtěžší je samotná realizace a dotažení. Je krásné přicházet s novými nápady, to nám vždycky šlo. Většinou přijdeme s nápadem a až pak hledáme financování, snažíme se projekty nešroubovat na nabízené granty. Ale každá realizace pak vyžaduje mnoho úsilí, sebekázně, schopnosti komunikovat s mnoha lidmi a přesvědčit je o tom, že projekt má smysl. Na začátku jsme také fungovali naprosto bez financí, takže jsme je ani neměli za co zaplatit. Měli jsme ale štěstí na výjimečné osobnosti, které nám hodně pomohly. Když se ale projekt povede, ten pocit vynahradí vynaloženou námahu. Zároveň věříme v jejich smysl a to také pomáhá.

Co byste doporučili ostatním, pokud chtějí realizovat svůj nápad?
Vytvořte si dobrý tým, ve kterém se vzájemně respektujete a posloucháte. Buďte přesvědčeni o tom, že váš nápad má smysl. A nenechte se odradit prvním neúspěchem. Podporujte se. Zároveň se ale snažte být sebekritičtí.

Na čem pracujete teď?
Připravujeme další rok Učeben, RECu, zároveň finišujeme velkou párty projektu Sexposed. Nově jsme součástí Pražského kreativního centra, ve kterém plánujeme realizovat výtvarné workshopy a dva specifické formáty pro absolventy vysokých uměleckých škol a pedagogy.

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů.

Kromě již tradiční Shopping a Info zóny SLOU Days uvede nový koncept Galleries, které návštěvníkům prakticky ukážou, jak atraktivní a příjemný je pomalý, smysluplný a udržitelný životní styl, ať už se jedná o módu, kosmetiku, interiéry či odstranění odpadu z vaší domácnosti. V Shopping zóně letos předvede svou tvorbu více než 50 značek. V Info zóně nebudou chybět semináře, workshopy a diskuse s odborníky nad aktuálními tématy. Hlavním zahraničním hostem šesté edice se stane ikona trendsettingu, etického přístupu a inovací v oblasti textilního průmyslu, vizionářka a revolucionářka, pětaosmdesátiletá Dominique Peclers.

Na akci se představí řada značek např. Mlékovky, EtikButik, Econea či FUNKY DOG.

Zdroj: TZ organizátora

Za projektem Noire stojí dvojice kamarádů Petr Skřiváček (28) a Vojta Stříbrský (29), kteří se znají z vysoké školy. Vojta se v posledních letech specializoval na marketing online služeb a Petr na interní procesy společností.

Poprvé mě myšlenka propojení kabelky a mobilní aplikace napadla, když jsem náhodou v kavárně vyslechl debatu dvou slečen. Ty se bavily o kabelce a řešily, zda je pravá nebo ne,” říká Vojta a dodává: „začal jsem přemýšlet nad tím, jak by bylo možné pravost ověřit.“

Později, při prohlížení Instagramu, mě napadlo, že by se daly kabelky propojit s jejich majitelkami prostřednictvím profilu na sociální síti a začal jsem myšlenku rozvíjet.” Petr vidí atraktivitu v propojení s online profilem: ,,Velkou část inspirace o módních trendech nasbírá člověk jen tím, že se během dne dívá kolem sebe. Pokud se vám líbí outfit slečny v obchodním centru a chtěli byste vědět, odkud daný kousek má a jaké další věci nosí, stačí si vyhledat její outfit na základě unikátního kódu z kabelky, kterou má právě u sebe. NOIRE zprostředkuje inspiraci a dává prostor pro vyjádření svého stylu jak v reálném světě, tak online.”

Celý nápad se začal rodit na podzim 2015 a od té doby Vojta a jeho tým urazili dlouhou cestu, aby mohl vzniknout unikátní koncept NOIRE, v jehož rámci je uvedena kabelka a mobilní aplikace NOIRE, která je již nyní zdarma ke stažení v App Store a Google Play.
Ze spolupráce s českou návrhářkou Vendulou Šulanovou vznikl návrh kabelky, jejíž hlavními rysy jsou černá barva, rovné a geometrické linie a kovové detaily. Výrobci si velmi zakládají na kvalitním zpracování a také funkčnosti kabelky. Vnitřek i velikost kabelky byly navrženy tak, aby odpovídaly každodenním potřebám aktivní ženy a kabelka je vyrobena z umělé kůže.

Unikátním prvkem na kabelce je pětimístné číslo, které se nachází na přední straně. Tento kód je jedinečný na každém kusu kabelky a její majitelka tak získá svůj vlastní přístup do online světa fashion. Kód se dá spárovat s online aplikací NOIRE, ve které si každá uživatelka může vytvořit svůj osobní profil, kam přidává své outfity a kde tak vzniká prostor pro inspiraci a vytvoření jedinečné fashion komunity. Pomocí kabelky je tak uživatelka velmi snadno vyhledatelná, pokud sama chce, a může tak inspirovat svým módním vkusem nejen v “offline” světě na ulici, ale také svým “online” šatníkem v aplikaci. Kód také zabraňuje jednomu z největších problémů, se kterým se dnešní svět módy potýká, a to padělání designérských kousků, každá kabelka je tak unikát.

Zdroj: TZ Noire Fashion

Co je projekt Czevitrum?
Náš projekt Czevitrum se zabývá výrobou designového osvětlení a interiérových doplňků ze skla. Naší snahou je nabídnout zákazníkovi výjimečný a moderní design, který má však kořeny v tradiční české sklářské výrobě. Celý koncept Czevitrum je pak zasazen do myšlenky „smart design“, tedy něčeho chytrého, vtipného a jednoduchého. Usilujeme o to, aby se Czevitrum v dlouhodobém horizontu stalo jedním ze symbolů moderního českého sklářství.

Kdo všechno patřil do vašeho týmu?
Czevitrum jsem na začátku zakládal s dvěma kamarády. Za dobu zhruba dvou a půl roku jsme si vybudovali tým zhruba pěti spolupracovníků ze všech pro nás potřebných odvětví. Při samotné výrobě spolupracujeme s nejlepšími sklářskými výtvarníky a umělci.

Jakým způsobem jste na takový nápad přišli?
Dnešní podoba Czevitra je velmi odlišná od prvotního podnikatelského záměru. Z mých kolegů jsem měl díky rodině ke sklářství nejblíže já, takže základní myšlenka přišla ode mne. Společným úsilím se pak projekt přirozeně vyvíjel až do dnešní podoby.

Co bylo při přípravě projektu nejtěžší?
Samotná příprava byla paradoxně relativně snadná, jediná výjimka, která vlastně trvá dodnes, je časová náročnost projektu. Jelikož se náš projekt rozrůstá, tak je klíčové správné načasování rozhodnutí a dobré plánování.

Co byste doporučili ostatním, pokud chtějí realizovat svůj nápad?
Zaprvé si velmi dobře rozmyslet, co je bude nejvíce bavit, vypracovat si k tomu opravdu kvalitní businessplán s proveditelností projektu a pustit se do toho. Někdy není také od věci uvědomit si, jak se asi změní jejich každodenní život, jelikož většina projektů vyžaduje maximální nasazení.

Na čem pracujete teď?
Momentálně rozšiřujeme náš sortiment Dining Accessories a zabýváme se novými možnostmi využití LED osvětlení v rámci konceptů „chytrých domácností“.

Děkujeme a přejeme, ať se Czevitrum daří dále rozvíjet.

V roce 2010 jste se pustili do budování vlastního prostoru pro kutily a dnes již máte několik laboratoří plných přístrojů a přibližně 50 stálých členů. Jak to s Brmlabem vlastně všechno začalo?

Vlastně jsme původně byli pouze takovou skupinou kamarádů, kteří se pravidelně scházeli v rámci hackerské akce 2K6, jednou za měsíc „k pokecu u piva“. Znali jsme se z internetu. Bavili jsme se společně o technických tématech zejména bezpečnosti IT.
Pořádali jsme také výjezdy do zahraničí. První takový zlom tak nastal, když jsme na německé konferenci Chaos Computer Club slyšeli přednášku o hackerspacech. To zaujalo nejen nás, ale i spoustu dalších účastníků konference a dnes je obecně známým faktem, že tato přednáška byla impulsem pro vznik mnoha hackerspaců po celém světě.

Takže jste se do toho pustili.
Příliš jsme nevěděli jak na to, zhruba půl roku jsme o tom jen mluvili. Myšlenka se rychle šířila a najednou nás bylo tolik, že jsme mohli dát dohromady dostatek peněz a pronajmout si pro náš záměr prvních 100 m2. Pak už šlo jen o to získat vybavení. Většinou nám jej dali lidé z okolí, naši sympatizanti, kterým se líbilo, co děláme.

A mohli jste začít pracovat. Vzpomínáte si na nějaký projekt z této doby?
Jedním z prvních byl Brmbot. Jednalo se o autonomního robota, který se účastnil soutěže, v níž bylo úkolem postavit robota, který sám dojede do cíle přes klikatou cestu parkem. Zajímavým technickým „hackem“ na tomhle robotovi bylo, že webkamera na robotu umístěná, byla namířená na půlkulatou část běžné kuchyňské naběračky, aby robot viděl kolem sebe, analyzoval oblast kolem sebe a dokázal tak do cíle dojet.
Také jsme se s jedním projektem, který sloužil pro výuku elektroniky, účastnili Global Hackerspace Challenge. Dostali jsme zde ocenění za nejlepší prezentaci produktu.

Jakými dalšími projekty se v Brmlabu můžete pochlubit?
Projekty jsou zde stejně jako lidé v brmlabu velmi různorodé. Od softwarových po například pokusy o propojení živých švábů s elektronikou. Z těch minulých bychom se mohli pochlubit například vlastnoručně navrženým přístrojem pro výrobu cukrové vaty, laserovým projektorem, stimulátorem mozku na bázi PsychoWalkmanu. Poměrně dost populární stránkou na naší wiki s projekty je stránka s elektrickou stimulací mozku (tDCS) nebo vibračním náramkem zlepšujícím orientaci člověka v prostoru. Máme tu projekty zabývající se bezpečností sítí GSM, TETRA, TETRAPOL a další projekty využívající znalosti zpracování signálů. Vyrábíme také věci, které sami používáme. Například místo běžných klíčů používají naši členové k otevření dveří brmlabu námi vyrobený systém BrmDoor, založený na technologii RFID. Nevyhýbáme se ani spolupráci s lidmi mimo Brmlab. Tímto způsobem vznikl například umělecký projekt Tenze. Pro jednu umělkyni jsme vyrobili zařízení s elektrodami, které ji stimulovalo k tanci. Vznikla tak velmi zajímavá performance. Výhodou zapojení se do celosvětového systému tzv. hackerspaces je, že si nás při svých cestách do našich končin najdou podobně naladění lidé, zajdou na návštěvu, vyměníme si zkušenosti, pochlubíme se svými projekty někomu, kdo je umí docenit. Někdy se třeba i jen dočasně zapojí do našich aktivit.

Podařilo se někdy z vašich projektů udělat komerčně úspěšné startupy?
Určitě je zajímavé, že v Brmlabu začínal s 3D tiskárnami Pepa Průša. Dnes má již svou vlastní firmu. Začínali u nás i SatoshiLabs, což jsou v bitcoinové komunitě respektovaní odborníci. Byli jedni z prvních na světě, kteří bitcoinovému světu přinesli kompletně funkční bezpečné HW úložiště na bitcoiny tzv. Bitcoin Trezor. Z naší členské základny taktéž vzešel originální bitcoin bankomat firmy General Bytes. U nás v brmlabu je dodnes první vyrobený kus takového bankomatu vůbec.

Spolupráce na takových projektech musí být náročná. Jakým způsobem spolu lidé vychází?
Často vycházíme z tzv. hackerspace patternu, což jsou doporučení pro hackerspacy obecně od těch, kteří už nějaký hackerspace provozovat zkusili a tudíž ví, co funguje a co ne. Patterns jako seznam pravidel nejsou závazná a dotýkají se různých oblastí denodenního provozu hackerspace. Řeší například, že je důležité se socializovat, aby probíhala výměna nápadů a že setkání mají probíhat pravidelně v úterý, protože když budete brát ohledy na všechny a všechno, tak se k termínu vhodném pro všechny dostanete jen velmi těžko. Uvnitř komunity členů se snažíme co možná nejvíce se držet ploché struktury a pravidla nastavovat po společné domluvě, tak aby bylo co možná nejméně nutno něco nebo někoho řídit. Většina z nás má tendenci vyhýbat se formalitám a hierarchicky řízeným mechanismům. Proto i uvnitř brmlabu jediné funkce, které tu někdo má přidělené, jsou ty, které vyplývají ze zákona a nebo nějaké nevyhnutelné potřeby. Zkušenost nám potvrzuje, že v podstatě každý, kdo k nám přijde, je něčím zajímavý a může přispět do komunitního života a společných projektů, které často vznikají organicky a chaoticky. Vnitřní organizace z hlediska lidského taktéž často není pevně daná, ale většinou přirozeně vyplývá z principu dobrovolnosti a řekněme „přirozené autority“, kterou u nás člověk získá pokud ukáže, že něco umí. Respekt a uznání dovedností toho druhého, i když je to třeba v oboru, který „jde mimo mně“. To je dle mého názoru to podstatné pojivo, které táhne tuhle komunitu podivínů v časoprostoru k sobě, nutí je ke sdílení vědomostí.

Postupně se vám Brmlab podařilo rozšířit do několika různých místností.
Ano. Máme zde chemickou a biologickou laboratoř, hardwarovou dílnu, Teslab pro práci se silnoproudem. Nechybí ani prostor pro navazování kontaktů – Social room a kuchyňka – Brmbar. V podstatě organicky rosteme s tím jak roste členská základna a s tím se mění i obsah Brmlabu, v závislosti na lidech, kteří jsou u nás aktivní.

Jakým způsobem financujete svůj provoz?
Brmlab byl už od počátku budovaný jako komunitní projekt. Začali jsme tedy vytvořením komunity zainteresovaných a až následně se hledal prostor. Stejně tak jsme se komunitního principu drželi při stanovení principů financování. Členové spolku platí členské příspěvky, což je obdobná částka jako v ostatních hackerspacech po světě, tedy 500 Kč na měsíc. Studenti mají padesátiprocentní slevu. Při současném složení členské základny a velikosti námi obývaných prostor toto pokryje zhruba náš nájem. Pokud se objeví potřeba např. pořízení nějakého vybavení obvykle se stačí zeptat v komunitě, zda někdo nemá danou věc doma nevyužitou, nebo si zainteresovaní členové mezi sebou dohodnou, jakou formou se na pořízení budou spolupodílet.

S kým je možné se v Brmlabu potkat?
Chodí sem většinou studenti různých oborů převážně technických, podstatná část jsou ale i lidé už pracující, mají své zaměstnání, někteří i vlastní firmy. Máme tady třeba také slečnu, které se věnuje biologii a vyvíjí svítící myši, lovce bouřek, lovce meteorologických sond, poměrně aktivní komunitu radioamatérů. Je tu řada programátorů a odborníků na počítačovou bezpečnost. Nepravidelně chodí i různí umělci.

Jakým způsobem plánujete Brmlab rozvíjet?
Zatím jsme se věnovali převážně rozšiřování prostoru, přibývá počet členů. Možná by se nám hodili nějaké větší prezentační prostory. Opakovaně narážíme na potřebu samostatné místnosti pro větší přístroje jako soustruhy, CNC frézy, lasercutter apod., které v současných dispozicích nemáme kde vhodně umístit. Také průběžně komunikujeme s těmi, kteří zakládají podobné prostory pro případnou budoucí spolupráci. Nápady co vylepšit přicházejí průběžně téměř každý den.

Děkujeme za váš čas i odpovědi a přejeme řadu dalších úspěšných projektů a nových členů.

Pod značkou Mia Melon chtějí v Kanadě zavést výrobu nepromokavých kabátů a bund. Funkční neznamená nemódní. Přesvědčete se sami na fotografiích a přiloženém videu. Pokud chcete nápad podpořit, neváhejte a navštivte stránku projektu na Kickstarteru.

Zdroj: Kickstarer.com

Program podporuje individuální spolupráci podniku s designérem, propagaci průmyslového designu, vzdělávací služby a informační servis. Přihlašování bude ukončeno 28.11. 2014. Více informací a podrobné podmínky najdete na webu CzechTrade.

Zdroj: www.czechtrade.cz

Human-Centered Design for Social Innovation je sedmitýdenní kurz, který vám představí přístup HCD, o kterém jsme psali v loňském článku. Pomocí nástrojů HCD můžete navrhovat nové inovace i inovovat stávající služby v oblasti sociálně zodpovědných projektů.

V kurzu se seznámíte se základním procesem a metodami HCD, například jakým způsobem identifikujete nové inovační příležitosti, vymyslíte návrh a ověříte jej. Součástí programu jsou také týmové úkoly, na kterých si můžete nástroje vyzkoušet.

Kurz je bezplatný, ale je nutné se registrovat na stránkách projektu do konce března.

Pokud vás inovativní peněženka zaujala, můžete patřit mezi první majitele a přispět na její výrobu na Kickstarter.com.

Zdroj: Kickstarter.com