Martin Děrgl: Model čerpadla
Model vysokotlakého čerpadla pro dieslový motor vyrobil pro zákazníka na míru Martin. Spotřebovalo se na něj 1200 metrů filamentu a slouží jako podklad pro finální prototyp.

Tomáš Rozbořil (iotnetwork.cz): Řízení chytrého osvětlení
Fablab nám pomohl hlavně na začátku při vývoji prvních prototypů zařízení pro internet věcí. Od té doby jsme se ale dostali dál. Máme hotový hardware i software pro řízení chytrého osvětlení pro soukromý i veřejný sektor.

Míra Zuzelka: Fotbálek
Kdo by si nechtěl zahrát fotbálek, kde za něj hrajou Storm Troopeři tištěné na 3D tiskárnách. Desky stolu vyrobené na CNC, pole pro hráče vyrobené přesně na míru. A u míry zůstaneme. Byl to totiž Míra Zuzelka, který zrealizoval tento nápad, jehož fotografii vidíte v úvodu článku.

Zdeněk Janošík: Jak na nábytek a pásy
Problém každého kutila je v tom, že má spoustu věcí a potřebuje je někde ideálně roztřízené uložit. Zdeněk na to šel s pomocí laserové řezačky, kde si vyřezal poličky do skříňky z IKEA.

Jiří Mlejnek: Elektronika pro hvězdnou bránu
Hvězdná brána 242 cm vysoká, 296 cm široká vyrobená z lehkých plastů, doplněná o nálepky na plotteru a diody, řízené elektronikou. Brána u nás nevznikla, ale Jirka jí teď ve FabLabu dodělává elektroniku postavenou na dostupnější platformě – Arduinu.

Zdroj: TZ JIC, foto: Archiv FabLab

Michal Okleštěk: Podsvícené logo Prototypu
Festival Prototyp potřeboval pěkné, velké, poutavé logo. Základem jsou 8 mm plexi, které jsou vygravírované tak, aby dobře lámaly světlo. 180 cm velké logo podsvícené ledkami vyrobil Michal a Honza.

Pavel Khodobacus: Elektronické housle
Tento krásný dárek vyrobil Pavel své ženě. Základem je 3D tištěná konstrukce – některé díly byly tištěné na naší největší tiskárně DEERED. Housle jsou doplněný o elektroniku, která mění analogový zvuk na digitální. Výsledné dílo pro manželku si můžete prohlédnout na úvodní fotce.

Štěpán veselý: Raspberry Pi Eink Alarm Clock
Rádio připojené na Spotify, meteostanice, budík… to vše v jednom. Štěpána primárně nebavilo stávat na klasické budíky, tak si vyrobil svoje vlastní mulitfunkční zařízení.

Jozef Mašek: RC auto na dálkové ovládání
Auto téměř kompletně tištěné na 3D tiskárně včetně pneumatik z flexfillu. Je doplněné o motor a elektorniku, díky které jezdí na dálkové ovládání.

Zdroj: TZ JIC, foto: archiv FabLab

„Když jsme před rokem otevírali strojLAB, tak jsme byli sami zvědaví na to, jak jej studenti přijmou. A ukázalo se, že jim na univerzitě takové místo chybělo, že kreativních nápadů pro inovace za použití 3D tisku a digitálních technologií mají opravdu hodně. Za první rok fungování strojLABu se do něj zaregistrovalo 130 studentů napříč VUT a věříme, že tento počet do budoucna ještě poroste. Proto jsme v rámci FabFestu slavnostně otevřeli druhou laboratoř strojLABu, aby měli studenti více prostoru pro práci,“ uvedl vedoucí Odboru reverzního inženýrství a aditivních technologií na Ústavu konstruování FSI David Paloušek. Laboratoř je vybavená zejména 3D tiskárnami.
Technicky nejnáročnějšími prototypy, které ve studentské laboratoři 3D tisku vznikly, byly 3D tiskárny, které studenti sami navrhli, sestrojili a také otestovali. Jednu z nich vytvořil student Josef Březina.

„Na vývoji prototypu velkorozměrné tiskárny jsem pracoval několik měsíců. Moje tiskárna je výjimečná v tom, že má velký využitelný prostor pro tisk, konkrétně 52 x 52 x 50 cm. Díky takto velké ploše jsem ve svojí tiskárně dokázal vytisknout i komponenty pro rám silničního kola,“ popsal talentovaný student. Silniční kolo se tak stalo dalším zajímavým prototypem, který ve studentské laboratoři vznikl. Cílem jeho práce bylo hlavně více prozkoumat možnosti inovací při konstrukci obou zařízení.
StrojLAB dává možnost využívat vybavení a stroje i těm, kteří mají zajímavý podnikatelský nápad. Ve strojLABu tak mladí inovátoři vytvořili prototypy zábavné deskové hry, kde hrací kostku nahrazují miniaturní katapulty, nebo magnetická formikária, tedy akvária pro mravence.

Registrace a využívání FabLabu je pro studenty VUT zdarma. Ve spolupráci se zkušenějšími uživateli a výzkumníky nejprve absolvují nutná školení a poté už pracují na svých projektech. Studenti si osvojí dovednosti pro práci na stolní 3D tiskárně, základy vakuového formování, obrábění a ti nejpokročilejší mohou pracovat i se špičkovým vědeckým vybavením, jakým na 3D tiskárna pro kovový tisk nebo obráběný a velkoformátový 3D tisk na robotu Kuka. Zázemí strojLABu využívají také studentské týmy, které konstruují formuli nebo pneumobil a závodí na mezinárodních soutěžích.

Zdroj: TZ VUT Brno

O čem je High-tech dílna FutLab?
Jsme technologická dílna pro kutily, kreativce, studenty a firmy, které se realizují v moderních technologiích, v angličtině makerspace.
Na rozdíl od běžných dílen, my jsme spíše technologická a čistá dílna. To znamená, že u nás zatím nenajdete soustruhy, pily a frézy. Za to zde najdete 3D tiskárny, lasery, plotter a termolis nebo elektro či šicí dílnu. Máme zde i možnost barvení a ponky na broušení či lepení různých dílů, ale do budoucna chceme mít i možnost oddělené špinavé dílny.
Momentálně fungujeme v pilotním provozu a jsme otevření asi měsíc.

Jakým způsobem FutLab funguje?
Jsme otevřeni většinu týdne a pro členy nabízíme zatím 3 varianty členství. Pro několik freelancerů nabízíme možnost coworkingu i dílny a vlastního stolu, použití ledničky a kávovaru. Aktuální novinky dáváme na naší Facebook stránku.
Pořádáme také různá školení a workshopy ohledně práce na našich strojích a vyrábění konkrétních zajímavých projektů (např. drony, roboty nebo IoT). Momentálně např. nabízíme školení 3D tisku a základy šití, ale časem chceme přidat i školení laseru, CNC a dalších strojů.
Nejsme jen komunitní dílna, ale nabízíme i služby jako 3D tisk na zakázku, šití nebo tzv postprocessing (následná úprava 3D objektů jako broušení, lepení, barvení).
Cílem je stát se prostorem pro moderní kutily/designéry a zároveň vzdělávacím střediskem v oblasti moderních technologií použitelných pro kreativní tvoření. Chceme také poskytnout místo a zázemí pro vznikající technologické startupy a freelancery v moderních technologiích.

Kdo všechno patří do týmu FutLab?
Momentálně tým tvořím já jako zakladatel a koordinátor, moje partnerka jako vedoucí šicí dílny a zároveň backoffice celého projektu a poté několik kolegů, kteří nám pomáhají v různých oblastech tak, aby dílna řádně fungovala.
Zároveň se už ozývají první lidé a členové, kteří se chtějí aktivně zapojit (ať už finančně, prací nebo jen předáním zkušeností) a my jim nabízíme možnost stát se členem realizačního týmu dílny, nebo jen členem dílny. Momentálně také hledáme školitele pro jednotlivé stroje a kohokoliv, kdo má dobré nápady a technické znalosti.

Co bylo na přípravě FutLab obtížné?
Nejobtížnější bylo sehnat vhodný prostor a poté být velmi trpěliví, protože jsme velmi dlouho jednali s původními majiteli o smlouvě. Nakonec jsme se na pronájmu nedohodli a museli jsme se stěhovat do jiných prostor, což nás výrazně zdrželo od otevření dílny.
High-tech dílny u nás zatím nemají moc vybudovanou podporu a zázemí od různých firem a institucí, proto je někdy složité jim vysvětlit přínos těchto makerspace prostorů, přitom v zahraničí to často bývají místa, kde vznikají nové firmy, vynálezy, nebo zajímavá umělecká díla ve spojení s moderní technologií.
Navíc když stát selhává v modernizaci školství a dalších institucí, pak je ideální příležitostí, aby tento prostor vyplnily právě různé makerspace, hackerspace a podobné kreativní místa, kde se mohou lidé vzdělávat a zároveň něco tvořit. Neříkám, že je to obtížné, ale bude to nějakou dobu trvat, než se stanou běžnou součástí nějaké aktivní a kreativní společnosti v 21. století.

Co byste doporučil ostatním, kteří plánují realizovat svůj nápad?
Aby si dobře svůj nápad promysleli a zjistili si pořádně, zda skutečně objevili díru na trhu, nebo vědí, jak nabízet něco lepšího a jiného než ostatní. Je to sice trochu známá fráze, ale na tom vykrvácí většina začínajících firem. Myslí si, že mají geniální nápad, ale ani si neudělají průzkum trhu a poté se diví, že o jejich nápad nikdo nemá zájem.
Když už vědí, že o jejich nápad bude zájem, pak bych jim doporučil následující:
• Dobře plánovat a mít vždy jasnou kontrolu ohledně financí.
• Stát si za svým nápadem a vydržet, i když vás ostatní odrazují.
• Nebát se dělat chyby a poučit se z nich.
• Obklopit se dobrými lidmi, kteří mají pro firmu přínos a nedělat vše sám.
• Věnovat se tomu, co vás baví a ostatní delegovat spolehlivým lidem či firmám.
• Nebát se být vizionář a jít proti proudu.
• Dělat podnikání za cílem zlepšení Česka a ne jen kvůli vidině krátkodobého zisku.

Na čem ve FutLab aktuálně pracujete?
Momentálně ladíme celý proces chodu dílny, nabíráme první členy a hledáme nové lidi, kteří se aktivně zapojí do našeho realizačního a školícího týmu.
Důležitou fází příprav je i navázání různých kontaktů na firmy či jednotlivce, kteří se s námi chtějí spojit a společně pracovat na nějakém projektu, či se jen vzájemně podpořit. Aktuálně také jednáme s vysokými školami na možné spolupráci.
Zároveň se připravujeme na největší festival pro moderní kutily Makerfaire, kde budeme vystavovat naše výrobky a prezentovat dílnu.
Aktuálně čekáme na dodání laseru, dále se snažíme získat podporu pro výběr nového CNC na Hithit a v neposlední řadě chystáme jednu novinku, která velmi obohatí naši dílnu, můžu jen prozradit, že to souvisí s kovem a keramikou.

V roce 2010 jste se pustili do budování vlastního prostoru pro kutily a dnes již máte několik laboratoří plných přístrojů a přibližně 50 stálých členů. Jak to s Brmlabem vlastně všechno začalo?

Vlastně jsme původně byli pouze takovou skupinou kamarádů, kteří se pravidelně scházeli v rámci hackerské akce 2K6, jednou za měsíc „k pokecu u piva“. Znali jsme se z internetu. Bavili jsme se společně o technických tématech zejména bezpečnosti IT.
Pořádali jsme také výjezdy do zahraničí. První takový zlom tak nastal, když jsme na německé konferenci Chaos Computer Club slyšeli přednášku o hackerspacech. To zaujalo nejen nás, ale i spoustu dalších účastníků konference a dnes je obecně známým faktem, že tato přednáška byla impulsem pro vznik mnoha hackerspaců po celém světě.

Takže jste se do toho pustili.
Příliš jsme nevěděli jak na to, zhruba půl roku jsme o tom jen mluvili. Myšlenka se rychle šířila a najednou nás bylo tolik, že jsme mohli dát dohromady dostatek peněz a pronajmout si pro náš záměr prvních 100 m2. Pak už šlo jen o to získat vybavení. Většinou nám jej dali lidé z okolí, naši sympatizanti, kterým se líbilo, co děláme.

A mohli jste začít pracovat. Vzpomínáte si na nějaký projekt z této doby?
Jedním z prvních byl Brmbot. Jednalo se o autonomního robota, který se účastnil soutěže, v níž bylo úkolem postavit robota, který sám dojede do cíle přes klikatou cestu parkem. Zajímavým technickým „hackem“ na tomhle robotovi bylo, že webkamera na robotu umístěná, byla namířená na půlkulatou část běžné kuchyňské naběračky, aby robot viděl kolem sebe, analyzoval oblast kolem sebe a dokázal tak do cíle dojet.
Také jsme se s jedním projektem, který sloužil pro výuku elektroniky, účastnili Global Hackerspace Challenge. Dostali jsme zde ocenění za nejlepší prezentaci produktu.

Jakými dalšími projekty se v Brmlabu můžete pochlubit?
Projekty jsou zde stejně jako lidé v brmlabu velmi různorodé. Od softwarových po například pokusy o propojení živých švábů s elektronikou. Z těch minulých bychom se mohli pochlubit například vlastnoručně navrženým přístrojem pro výrobu cukrové vaty, laserovým projektorem, stimulátorem mozku na bázi PsychoWalkmanu. Poměrně dost populární stránkou na naší wiki s projekty je stránka s elektrickou stimulací mozku (tDCS) nebo vibračním náramkem zlepšujícím orientaci člověka v prostoru. Máme tu projekty zabývající se bezpečností sítí GSM, TETRA, TETRAPOL a další projekty využívající znalosti zpracování signálů. Vyrábíme také věci, které sami používáme. Například místo běžných klíčů používají naši členové k otevření dveří brmlabu námi vyrobený systém BrmDoor, založený na technologii RFID. Nevyhýbáme se ani spolupráci s lidmi mimo Brmlab. Tímto způsobem vznikl například umělecký projekt Tenze. Pro jednu umělkyni jsme vyrobili zařízení s elektrodami, které ji stimulovalo k tanci. Vznikla tak velmi zajímavá performance. Výhodou zapojení se do celosvětového systému tzv. hackerspaces je, že si nás při svých cestách do našich končin najdou podobně naladění lidé, zajdou na návštěvu, vyměníme si zkušenosti, pochlubíme se svými projekty někomu, kdo je umí docenit. Někdy se třeba i jen dočasně zapojí do našich aktivit.

Podařilo se někdy z vašich projektů udělat komerčně úspěšné startupy?
Určitě je zajímavé, že v Brmlabu začínal s 3D tiskárnami Pepa Průša. Dnes má již svou vlastní firmu. Začínali u nás i SatoshiLabs, což jsou v bitcoinové komunitě respektovaní odborníci. Byli jedni z prvních na světě, kteří bitcoinovému světu přinesli kompletně funkční bezpečné HW úložiště na bitcoiny tzv. Bitcoin Trezor. Z naší členské základny taktéž vzešel originální bitcoin bankomat firmy General Bytes. U nás v brmlabu je dodnes první vyrobený kus takového bankomatu vůbec.

Spolupráce na takových projektech musí být náročná. Jakým způsobem spolu lidé vychází?
Často vycházíme z tzv. hackerspace patternu, což jsou doporučení pro hackerspacy obecně od těch, kteří už nějaký hackerspace provozovat zkusili a tudíž ví, co funguje a co ne. Patterns jako seznam pravidel nejsou závazná a dotýkají se různých oblastí denodenního provozu hackerspace. Řeší například, že je důležité se socializovat, aby probíhala výměna nápadů a že setkání mají probíhat pravidelně v úterý, protože když budete brát ohledy na všechny a všechno, tak se k termínu vhodném pro všechny dostanete jen velmi těžko. Uvnitř komunity členů se snažíme co možná nejvíce se držet ploché struktury a pravidla nastavovat po společné domluvě, tak aby bylo co možná nejméně nutno něco nebo někoho řídit. Většina z nás má tendenci vyhýbat se formalitám a hierarchicky řízeným mechanismům. Proto i uvnitř brmlabu jediné funkce, které tu někdo má přidělené, jsou ty, které vyplývají ze zákona a nebo nějaké nevyhnutelné potřeby. Zkušenost nám potvrzuje, že v podstatě každý, kdo k nám přijde, je něčím zajímavý a může přispět do komunitního života a společných projektů, které často vznikají organicky a chaoticky. Vnitřní organizace z hlediska lidského taktéž často není pevně daná, ale většinou přirozeně vyplývá z principu dobrovolnosti a řekněme „přirozené autority“, kterou u nás člověk získá pokud ukáže, že něco umí. Respekt a uznání dovedností toho druhého, i když je to třeba v oboru, který „jde mimo mně“. To je dle mého názoru to podstatné pojivo, které táhne tuhle komunitu podivínů v časoprostoru k sobě, nutí je ke sdílení vědomostí.

Postupně se vám Brmlab podařilo rozšířit do několika různých místností.
Ano. Máme zde chemickou a biologickou laboratoř, hardwarovou dílnu, Teslab pro práci se silnoproudem. Nechybí ani prostor pro navazování kontaktů – Social room a kuchyňka – Brmbar. V podstatě organicky rosteme s tím jak roste členská základna a s tím se mění i obsah Brmlabu, v závislosti na lidech, kteří jsou u nás aktivní.

Jakým způsobem financujete svůj provoz?
Brmlab byl už od počátku budovaný jako komunitní projekt. Začali jsme tedy vytvořením komunity zainteresovaných a až následně se hledal prostor. Stejně tak jsme se komunitního principu drželi při stanovení principů financování. Členové spolku platí členské příspěvky, což je obdobná částka jako v ostatních hackerspacech po světě, tedy 500 Kč na měsíc. Studenti mají padesátiprocentní slevu. Při současném složení členské základny a velikosti námi obývaných prostor toto pokryje zhruba náš nájem. Pokud se objeví potřeba např. pořízení nějakého vybavení obvykle se stačí zeptat v komunitě, zda někdo nemá danou věc doma nevyužitou, nebo si zainteresovaní členové mezi sebou dohodnou, jakou formou se na pořízení budou spolupodílet.

S kým je možné se v Brmlabu potkat?
Chodí sem většinou studenti různých oborů převážně technických, podstatná část jsou ale i lidé už pracující, mají své zaměstnání, někteří i vlastní firmy. Máme tady třeba také slečnu, které se věnuje biologii a vyvíjí svítící myši, lovce bouřek, lovce meteorologických sond, poměrně aktivní komunitu radioamatérů. Je tu řada programátorů a odborníků na počítačovou bezpečnost. Nepravidelně chodí i různí umělci.

Jakým způsobem plánujete Brmlab rozvíjet?
Zatím jsme se věnovali převážně rozšiřování prostoru, přibývá počet členů. Možná by se nám hodili nějaké větší prezentační prostory. Opakovaně narážíme na potřebu samostatné místnosti pro větší přístroje jako soustruhy, CNC frézy, lasercutter apod., které v současných dispozicích nemáme kde vhodně umístit. Také průběžně komunikujeme s těmi, kteří zakládají podobné prostory pro případnou budoucí spolupráci. Nápady co vylepšit přicházejí průběžně téměř každý den.

Děkujeme za váš čas i odpovědi a přejeme řadu dalších úspěšných projektů a nových členů.

Jaké všechny aktivity je možné v hackerspacu provádět?
Momentálně je možné u nás bastlit různou elektroniku. Jsou k dispozici pájky a různé měřící vybaní. V mechanické dílně je možné vyrábět prakticky cokoliv, je k dispozici základní nářadí. Dále máme k dispozici dvě 3D tiskárny, ultrazvukovou čističku.

Jakým vynálezem se za Hackerspace Pardubice můžete aktuálně pochlubit?
Momentálně společně pracujeme na univerzálním CNC stroji.

Kdo patří do vašeho týmu?
Máme 10 členů. Skladba členů je různorodá co týká věku i zájmů. Většina členů studuje nebo se živí něčím okolo elektrotechniky nebo IT.

Kde jste se při vytvoření hackerspacu insirovali?
V zahraničí a hlavně v pražském Brmlabu.

Co bylo při přípravě projektu nejtěžší?
Shánění vhodných prostor a financování celé věci.Vše financujeme pouze z příspěvků členů.

Na čem pracujete teď?
Od září chceme pokračovat v našich TalkNight a vylepšovat vybavení našich prostor.

FOTO: Ondřej Koloničný