O čem váš projekt je?
Artedu je spolek, který vymýšlí a realizuje umělecko-vzdělávací projekty různého charakteru pro různé cílové skupiny, rekrutující se především z řad laiků. Zcela obecně řečeno, snažíme se netradiční formou šířit osvětu o tom, že umění může být srozumitelné a obohacující i pro neumělce a že v mnoha oblastech se dotýká našich běžných životů. Například projekt Učebny, kterým jsme začínali, pracuje se studenty na středních školách. Ti dostanou možnost vytvořit společně s renomovaným umělcem dílo, které pak vystaví. Nepracujeme ale zdaleka jen se středoškoláky. REC jsou diskusní setkání s umělci, kde se můžete seznámit jak s nimi, tak s jejich dílem. Kolaborativní projekt Sexposed zaměřený na tematiku lidské tělesnosti, sexuality a HIV zase přináší současné umění do prostor neuměleckých vysokých škol. Spolupracujeme s VILOU Štvanice, organizujeme workshopy, plánujeme aktivity pro Pražské kreativní centrum a další ročník landartového festivalu Trsy.

Kdo všechno patří do vašeho týmu?
Původní tým měl tři členy, Barboru J. Pivoňkovou, umělkyni, Zdenku Švadlenkovou, pedagožku a lektorku, a Alenu Bartkovou, kurátorku. Záhy se však rozrostl o Evu Šmerdovou, kunshistoričku. V současnosti s námi pracuje ale i mnoho dalších lidí, například Markéta Bodoriková, která vnáší do našich projektů divadelní prvek, Petra Špačková, která má kromě jiného pod palcem akce spojené s hudbou, nebo Tomáš Roček, čerstvý absolvent FAMU.

Jakým způsobem jste na takový nápad přišli?
Artedu je spolek, který vznikl na základě projektu Nad čarou. Ten se věnoval problematice vysokého uměleckého vzdělávání a uplatnění absolventů na trhu práce. Při práci na něm jsme narazili na spoustu zajímavých lidí a uvědomily si, že ve společnosti existuje mnoho dalších otázek a problémů, které se k tématu vztahují a že se rozhodně nedají omezit jen na vysoké umělecké školy. Chtěli jsme zprostředkovat zážitek z umění netradiční formou i dalším skupinám a hned na začátku jsme se „nabouraly“ na střední neumělecké školy projektem Učebny a pomalu postupujeme k neuměleckým univerzitám i široké veřejnosti.

Co bylo při přípravě projektu nejtěžší?
Nejtěžší je samotná realizace a dotažení. Je krásné přicházet s novými nápady, to nám vždycky šlo. Většinou přijdeme s nápadem a až pak hledáme financování, snažíme se projekty nešroubovat na nabízené granty. Ale každá realizace pak vyžaduje mnoho úsilí, sebekázně, schopnosti komunikovat s mnoha lidmi a přesvědčit je o tom, že projekt má smysl. Na začátku jsme také fungovali naprosto bez financí, takže jsme je ani neměli za co zaplatit. Měli jsme ale štěstí na výjimečné osobnosti, které nám hodně pomohly. Když se ale projekt povede, ten pocit vynahradí vynaloženou námahu. Zároveň věříme v jejich smysl a to také pomáhá.

Co byste doporučili ostatním, pokud chtějí realizovat svůj nápad?
Vytvořte si dobrý tým, ve kterém se vzájemně respektujete a posloucháte. Buďte přesvědčeni o tom, že váš nápad má smysl. A nenechte se odradit prvním neúspěchem. Podporujte se. Zároveň se ale snažte být sebekritičtí.

Na čem pracujete teď?
Připravujeme další rok Učeben, RECu, zároveň finišujeme velkou párty projektu Sexposed. Nově jsme součástí Pražského kreativního centra, ve kterém plánujeme realizovat výtvarné workshopy a dva specifické formáty pro absolventy vysokých uměleckých škol a pedagogy.

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů.

O čem váš projekt je?
Hænke je místo pro všechny, kteří se chtějí dozvědět něco více o tom, jakou funkci mají rostliny v našich životech. V našem žižkovském prostoru Hænke Botanical Lab pořádáme kurzy fytoterapie, místo zároveň slouží jako concept store propojující rostliny a lokální udržitelný design. Dostanete zde jak monsteru a fíkus, ale i související literaturu plnou inspirací a rad, případně další produkty od mladých českých designerů.
Velkou část našich aktivit tvoří také práce s veřejností a realizace pro soukromé klienty. Minulý rok v létě jsme na Piazzetu Národního divadla umístili instalaci Victoria Pragensis – botanický labyrint, který obsahoval téměř tisíc rostlin, ve kterém se lidé mohli procházet a objevovat léčivky prospěšné pro lidské zdraví. Na konci roku jsme se potom představili na Designbloku ve společné instalaci s designerskou značkou Amanoriginal a byli nominovaní i na jednu z cen Designbloku.

Kdo všechno patří do vašeho týmu?
Julien Antih je etnobotanik a farmaceut původem z východofrancouzského města Nancy. Saša Střelcová je konzultantka v oblasti komunikace a kreativních průmyslů, která pracuje mezi Prahou a Londýnem.

Jakým způsobem jste na takový nápad přišli?
S myšlenkou vytvořit místo pro setkávání vědy a umění skrze léčivé rostliny přišel Julien Antih specializující se na aplikaci léčivých rostlin ve farmacii. Asi před třemi lety se účastnil jedné vědecké konference v andaluské Cordobě a stejně jako dalším delegátům mu připadalo škoda, že se jejich vědecké poznatky a zajímavé studie nedostanou mezi širší publikum. Rozhodl se tedy představit svůj obor – vědu zabývající se zkoumáním vztahů mezi lidmi a rostlinami v trochu jiném světle. Spolu s ním tvoří Haenke tým expertů z oblasti kulturních a kreativních odvětví.
Název projektu je inspirován dílem slavného českého botanika, výzkumníka a objevitele Tadeáše Haenkeho, který se na přelomu 18. a 19. století zúčastnil několika významných zaoceánských expedicí, během nichž popsal velké množství nových léčivých rostlin pocházejících především z Latinské Ameriky. Jeho rozsáhlé sbírky se nacházejí mimo jiné i v pražském Přírodovědeckém muzeu.

Co bylo při přípravě projektu nejtěžší?
Předtím, než jsme v Praze založili Haenke, oba jsme strávili pár let v zahraničí – naposledy v Londýně. Julien dělal etnobotanický výzkum na University College of London a já jsem pracovala jako konzultantka v oblasti komunikace a radila jsem dalším firmám a projektům v oblasti kultury a kreativity, jak správně nastavit jejich business. Po příchodu do Prahy pak bylo poměrně složité se přeorientovat na místní podmínky související s kreativními a kulturními průmysly. Spousta lidí stále moc nechápe, co a proč vlastně děláme. Vysvětlit toto netradiční spojení vědy a kultury také není vždycky nejlehčí, ale snad to názorně dokazujeme skrze jednotlivé projekty.

Co byste doporučili ostatním, pokud chtějí realizovat svůj nápad?
Když jsem byla mladší, měla jsem spoustu skvělých nápadů a cílů, ale taky strašnou paniku z toho, že mě za to bude někdo soudit a že se nakonec ukáže, že nejsem dost dobrá. To je samozřejmě hloupost, i Steve Jobs prošel krizemi. Nejdůležitější je udělat onen první krok a nebát se překážek ani selhání. To se taky určitě stane, ale podnikání je jedna velká horská dráha a z jednoho dne na druhý se může všechno změnit. Takže máte-li nápad, ověřte si, že by pro něj mohl existovat trh a že existuje problém, který ten váš nápad řeší. Nejzábavnější na podnikání je to, že si celý koncept můžete vymyslet sami a nabídnout zákazníkovi co nejlepší možný zážitek z vašeho produktu nebo služby. Od začátku do konce.

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho dalších úspěchů.

Přáním fotografů je při své práci zachytit jedinečný okamžik. Přáním umělce je dotknout se lidského srdce a takto můžeme pokračovat dále. Najít si radost a svůj vlastní smysl ovšem nespočívá ve velkých věcech, nalezneme jej v prostých maličkostech. Každý den tak může naprosto každý z nás vytvořit něco, co druhé potěší a jiné inspiruje. Může jít o nápad, zprávu, kterou uvidí někdo, kdo právě potřebuje ve svém životě nějakou naději nebo inspiraci. I těmito maličkostmi totiž děláte ze svět lepším. Stejně tak inspirativní může pro někoho být činnost tří umělců, kterou vám přibližujeme níže.

Dary Kondratyev – fotograf
Dary Kondratyev je ruský fotograf, který vytváří kouzelné fotografie. Podobají se re-interpretaci starých pohádek, mýtů a legend. Proto na jeho fotografiích vypadají modely jako čarodějnice nebo princezny a vycvičená zvířata působí stejně fantasticky.

Foto: Dary Kondratyev

Max Ellis – fotograf
Britský fotograf Max Ellis se netají svou láskou ke zvířatům. Když ho na dvorku jednoho dne upoutala veverka, dal se do práce, ze které vzešla ojedinělá série skvěle inscenovaných záběrů divokých veverek.

Foto: Max Ellis

Michael Grab – Gravity
Spekulovat o Michaelu Grabovi, zda je umělcem nebo kouzelníkem není potřeba. Umění je totiž kouzlení. Michael Grab má zálibu vytvářet nádherné struktury za pomoci vyvažování kamenů, u nichž se zdá, že zcela popírají známé fyzikální zákony. Při vytváření těchto struktur je zapotřebí se především soustředit a mít meditativní zaměření. Tato činnost vzbuzovala nejdříve v Michaelovi obyčejnou zvědavost, ale časem se z ní stal v léčebný rituál, meditace a prostředek k zdokonalování se v umění designu.

Autor: Roman Štefek

O čem váš projekt je?
Projekt Moje dílna kombinuje výtvarnou dílnu a nekuřáckou domácí kavárničku. Ve výtvarné dílně probíhají nejrůznější výtvarné kurzy pro děti a dospělé. Tvoříme z keramiky (jsme plně vybavená keramická dílna), ovčí vlny, tvoříme suché dekorace – například věnce a vazby ze sena, obilí, levandule atp., dále výroba šperků, korálkování, šité brože, drátkování, mozaika, dekupáž, scrapbooking a další.
Organizujeme výtvarné kurzy každý den, od září začínáme se semestrálními kurzy. Organizujeme team buildingy, večírky, oslavy narozenin pro děti i dospělé, rozlučky se svobodou atp.
V dílně je možné volně tvořit kdykoliv během otevírací doby – vyrábět z keramické hlíny, malovat na hotové keramické výrobky, šít brože, drátkovat, plstit. Máme vždy všechen materiál, návštěvníci si nic nenosí. Naší cílovou skupinou jsou zejména ženy v produktivním věku a rodiny s dětmi.

Kdo všechno patřil do vašeho týmu?
Koncept jsme vyvinuly s kamarádkou Martinou Moličovou, která podobnou dílnu s názvem Tvoje dílna otevřela nedávno v Pardubicích. Dílny fungují odděleně, ale podporujeme se a spolupracujeme.

Jakým způsobem jste na takový nápad přišli?
Chybělo nám, jako ženám, které chodí do práce a nemohou pravidelně navštěvovat výtvarné kurzy, výtvarné vyžití. Pokud chcete tvořit, materiál a nářadí je často nákladné, musíte se technice věnovat, naučit se ji a najít pro materiál a tvorbu doma místo. Často je to nemožné. Například keramika je velmi krásná, ale „špinavá“ práce a tvořit doma je dosti problematické. V kurzech se navíc vytváří komunitky a přátelství, což je také velmi podstatné.

Co bylo při přípravě projektu nejtěžší?
Pro mě bylo nejtěžší vše propočítat a nastavit ceny. Také příprava na otevření a komunikace s úřady. Dále si zvykám na roli zaměstnavatele, orientace v zákonech a vyhláškách je opravdový oříšek.

Co byste doporučila ostatním, pokud chtějí realizovat svůj nápad?
Myslím, že nejdůležitější pro podnikání je najít svoji vášeň. Pokud podnikáte s vášní, dokážete překonat počáteční trable, neúspěchy i potenciální ztráty. Vášeň je to, co vás žene dopředu a čím můžete motivovat i další lidi. Nadšení a energie lidi přitahuje a ty správné v podnikání potřebujete.

Teď pracujeme na tom, abychom získali co nejvíce hlasů v soutěži Rozjezdy roku. Podařilo se nám zvítězit v krajském kole a v celostátním, do kterého jsme postoupili, už rozhodují hlasy lidí. Můžete nás také podpořit na www.rozjezdyroku.cz/hlasovani – máme č.13. Získali bychom tím penízky pro další rozvoj dílny. Pracujeme také na semestrálních kurzech, které od září otevíráme. A sníme o další pobočce a případných smluvních pobočkách.

Děkuji a přeji, ať se projektu daří.

„Naším cílem bylo oživit ulice „Bronxu“ nejen na jeden den, protože nabídka programu i poptávka po něm v minulých letech výrazně převýšila naši kapacitu,“ uvádí mluvčí festivalu, Alica Heráková. „Opět proto přinášíme program, který vystihuje multikulturalitu čtvrti tzv. „Bronxu“, letos ale nabízíme mnohem větší vyžití pro naše návštěvníky, jejichž účast opět očekáváme v tisících.“

Tradičně silná taneční složka bude letos poprvé reprezentována např. flamencem nebo krumpem a poprvé se také v pouličním battlu utkají kromě street dance tanečníků také romské taneční skupiny. „Bylo to přání našich návštěvníků z řad Romů,“ říká taneční koordinátorka, Eva Gerych. „Dali jsme jim prostor a oni sami organizují battle v romských tancích. Máme z toho ohromnou radost, je to pro nás důkaz, že festival funguje a místní ho berou za svůj,“ dodává.
V rámci hudební složky vystoupí například romsko – česká cimbálová muzika, funky jazz skupina Čohanas, rapový MC gey, alternativní Japka, populární Mucha nebo šansoniérka Erika Stárková. „Hlavní hvězdou festivalu je letos kapela 100® C, která v březnu vydala novou desku,“ říká koordinátorka Šárka Kropáčková. „Jejich koncert na Ghettofestu bude jediné vystoupení v rámci tour k nové desce Freaky boys v Brně!“

Specifikem letošního festivalu bude venkovní kavárna v prostoru parkoviště na ulici Bratislavská, tzv. Platan café. „Kavárna bude sloužit jako prostor nejen pro odpočinek, ale především pro setkávání, oživení ulice jako takové prostřednictvím aktivit jako je bazar oblečení, vystoupení pouličních muzikantů nebo sdílení kulinářských výtvorů a příběhů jejich autorek,“ vysvětluje dramaturg, Pavel Strašák.

Festival opět nabídne také odbornou část, diskuze, divadla, program pro děti, workshopy, živou knihovnu nebo městskou hru, která provede návštěvníky „Bronxem“ až na místo konání festivalu. Kromě tradičního romského jídla budou na festivalu zastoupeny také kuchyně dalších národností.

„V pátek začneme promítáním na ulici, budeme promítat němý film Kabinet doktora Caligariho s hudebním doprovodem Dj Toma Holiče,“ poodhaluje program mluvčí festivalu, Alica Heráková. „Sobota bude hlavním festivalovým dnem, který se bude konat nejen v ulicích, ale také v Muzeu romské kultury nebo v Clubwashi na ulici Stará. V neděli pak dáme prostor sportu, organizujeme streetballový turnaj, budeme také promítat a festival zakončíme duchovní tečkou, modlitbou ve veřejném prostoru za lepší soužití. Všechny srdečně zveme!“ dodává Heráková.

Zdroj: TZ organizátora

Veřejný dům No. 4 s podtitulem Doba úpadku je další z uměleckých večírků, který přináší vzrušení na kulturní scéně a propojí naše dramaturgické linie. Budete proplouvat prostorem a vaše smysly bude atakovat výtvarné umění, hudba, divadlo, umělci našeho rezidenčního programu, apokalyptický film i dech beroucí performance.

Projekt Veřejných domů má za cíl zprostředkovat originální formou současné umění široké veřejnosti a prostřednictvím neotřelé dramaturgie propagovat činnost MeetFactory. Provedeme návštěvníky po prostorách naší továrny a dáme zakusit unikátnímu pocitu noci v typickém brownfieldu, prostoru, který pozbyl svůj původní záměr a našel využití nové.

V rámci večera bude možné navštívit galerie i ateliéry rezidenčních umělců, poslechnout si koncert WWW společně s Pavlem Fajtem či shlédnout divadelní představení nebo film Mad Max. Máme připravené tématické doplňkové performance či instalace.

Hudba: WWW Neurobeat + Fajt

Otevřené ateliéry rezidentů: Tom Kotík, Oscar de Carmen, Martinka Bobríková, Matěj Al-Ali, Jarmila Mitríková, Ivan Izquerdo, Dávid Demjanovič, Viktor Valášek, Tomáš Moravec, Piotr Lakomy

Film room: Mad Max

Výstava: Galerie MeetFactory: Kruhové zříceniny – výstavní projekt francouzského kurátora a kritika Jean-Marc Avrilla, Galerie Kostka: Vojtěch Maša – Nobelova cena

Performance: David Helán, Linda Mikolášková

Instalace: Krištof Kintera

Divadlo: Aleš Čermák, Jana Pidrmanová

Veřejný dům v MeetFactory je večerem překvapivých setkání, exkurzí do labyrintu současné kulturní scény i nezapomenutelným večírkem. Stejně jako u předešlých akcí uvítáme kreativní dresscode. Vstupné je zdarma.

MeetFactory, Veřejný dům, sobota 5. dubna 2014 od 19:00 hodin.

Cílové částky 20 000 $ bylo již dosaženo. Přesto se můžete připojit na webu Kickstarter.com.

Zdroj: Kicstarter.com

Více informací o Zeitguised najdete na http://www.zeitguised.com/.

Minulého ročníku se zúčastnilo 31 týmů a přes 400 filmařů. „Myslíme si, že se tohoto ročníku zúčastní ještě mnohem více týmů, jelikož je náš festival v České republice už docela známý, a to díky úspěchům našich filmařů a velkému zájmu místních médií. Vítězné filmy odvysílá náš hlavní mediální partner Nova Cinema a také bude k dispozici k shlédnutí na Voyo.cz,” říká Petra Ratner, producentka 48 Hour Film Project. Filmoví nadšenci se mohou těšit i na doprovodný program; festival uspořádá workshopy, večírky a večery s filmovými legendami, jako jsou producent „Hvězdných válek“ Rick McCallum a režisér David Ondříček.

Letošní ročník soutěže sponzoruje generální partner festivalu pivo Fénix, který vítěze odmění roční dodávkou pšeničného piva s koriandrem. „Další ceny ohlásíme na konci léta, ale určitě mezi ně bude patřit výlet na finále příštího ročníku festivalu, speciální cena Prague Welcome, hlavního partnera letošního ročníku 48 Hour Film Project Praha, a také nové úžasné příležitosti v kariéře filmařů,“ říká producentka Petra Ratner.

Myšlenka tvorby filmů během 48 hodin se v roce 2001 zrodila v mysli muže z Washingtonu, D. C. jménem Mark Ruppert. Od úplně první soutěže se této filmařské události zúčastnilo už přes 300 000 lidí a nyní probíhá každoročně ve více než 100 městech po celém světě.

Pražští filmaři se budou moci poměřit s kolegy z tak odlišných míst, jako je New York, Ho Chi Minhovo město, Johannesburg, Paříž, Tel Aviv, Los Angeles, Melbourne, Šanghaj, Mumbaí a mnoho dalších. Každý rok se vítězný tým pražského festivalu se svým filmem dostane šanci zúčastnit mezinárodní soutěže zvané Filmapalooza, která probíhá v USA. Filmapalooza 2014 se bude konat v New Orleans.

Během loňského ročníku festivalu Filmapalooza v Hollywoodu se vítězný snímek pražského 48 Hour Film Project „Hlavní chod“ umístil mezi nejlepšími snímky na světě. Jeho producentkou byla Kristýna Drozdová a režíroval ho Jan „Opin“ Pivoňka. Tento film získal hned dvě prestižní ocenění: za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli (ocenění získala Kateřina Pindejová) a za nejlepší využití zadané rekvizity. Snímek se také umístil mezi nejlepšími deseti filmy tohoto roku, byl promítán na letošním ročníku filmového festivalu v Cannes a dokonce se objevil na plátnech i tak vzdáleného místa, jako je Albuquerque Film & Media Experience v Novém Mexiku.

„Jsme naprosto nadšeni z toho, že se naše soutěž stala během tak krátkého období opravdovým nástrojem filmařů k tomu, aby se řádně procvičili a často i úspěšně odstartovali své kariéry,“ říká Petra Ratner, producentka 48 Hour Film Project a dodává: „Často slýcháme, jak se soutěžící díky pouhé účasti, navázání kontaktů, anebo samotnému filmu dostávají k mnohem větším projektům.“

Týmy se od 1. srpna mohou k letošnímu ročníku festivalu zaregistrovat na webu projektu.

Zdroj: tisková zpráva PROTEXT